Lidé využívají penzijní připojištění jako stavební spořitelny. Čtyři z deseti účastníků použije odbytné na realitní účely. Podle průzkumu Poštovní spořitelny si 75 procent českých důchodců šetří na vlastní pohřeb. V penzijních fondech je 225 miliard korun.
Celková výše příspěvků v rámci penzijního připojištění je 225 miliard korun, alespoň podle Asociace penzijních fondů ČR. Zajímavý průzkum zveřejnila Poštovní spořitelna, podle kterého si 75 procent českých důchodců spoří na vlastní pohřeb. Léto je pro novináře tradiční okurkovou sezónou. To však neplatí pro ekonomická média. I v létě může nastat situace, která je významná. Třeba průzkum Poštovní spořitelny, ve kterém zjišťovala, jak se senioři připravují na odchod z tohoto světa. Čtěte také: Letní novinky na poli spoření a vkladů I.
Spoření na pohřeb: 20 000 korun
Tři čtvrtiny seniorů se připravují na nejhorší. Odkládají stranou peníze na svůj vlastní pohřeb. Třetina důchodců má i jasnou představu o svém pohřbu, chtějí se nechat zpopelnit. Tradiční pohřby jsou na ústupu. Průměrně naspořená částka se pohybuje mezi deseti až dvaceti tisíci korunami. Hlavní motivací pro „poslední“ spoření je nezatížení rodiny pohřebními výdaji. Lehce přes jednu čtvrtinu (27 procent) respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu Poštovní spořitelny, se chtějí dočkat důstojného pohřbu. Obávají se totiž, že by jejich rodina mohla kvůli napjaté finanční situaci zvolit skromnější pohřeb.
Potřebu spořit na vlastní funus odmítá 17 procent důchodců, kteří si myslí, že by se o poslední rozloučení měli postarat příbuzní. Pětina seniorů si myslí, že vhodná částka na pohřeb je deset tisíc korun.
Cena pohřbu se liší podle individuálních přání zemřelého nebo pozůstalých. Roli zde hraje výběr rakve, počet nosičů atd. Nejčastěji se však ceny pohřbů skutečně pohybují od patnácti do dvaceti tisíc korun, řekl šéfredaktor časopisu Funeral Quartal Václav Vohlídka.
Penzijní fondy obhospodařují 225 miliard korun
Desítka tuzemských penzijních fondů spravovala k 30. červnu letošního roku 225,4 miliardy korun, které jim poslali účastníci penzijního připojištění. Těch bylo ke stejnému datu 4 571 405.
Občané si stále více uvědomují nutnost vytvoření dodatečných finančních zdrojů pro svůj důchodový věk, řekl Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR.
Od začátku roku se tak objem účastnických příspěvků zvýšily z 216,1 miliardy korun k 31. 12. 2010 o bezmála 9,3 miliardy korun. Během prvního pololetí letošního roku přibylo i 23 937 nových účastníků. Podle hlavního analytika AWD ČR Tomáše Rampuly začínají lidé pomalu chápat, že se o ně stát v budoucnu nepostará. Čtěte také: Kdo si spoří na důchod?
Spořicí program Duet Plus od UniCredit Bank
Jestliže se rozhodnete spořit, mohla by vám přijít vhod i nabídka UniCredit Bank, která u nového spořicího produktu Program Duet Plus garantuje pětiprocentní výnos.
Stejně jako v případě GE Money Bank a jejího Programu 50:50 jde o produkt, ve kterém se kombinuje termínovaný vklad spolu s investicí do otevřených podílových fondů. V případě Duet Plus získá střadatel po dobu tří měsíců jednorázový termínovaný vklad s úrokovou sazbou pěti procent. Čtěte také: GE Money Bank kombinuje termínovaný vklad s podílovým fondem
Pokud byste chtěli do Programu Duet Plus uložit peníze, musíte vložit nejméně 60 tisíc korun. tato částka bude rozdělena na dvě poloviny a to na vkladovou a investiční část. Po dobu tří měsíců musíte své peníze nechat na termínovaném vkladu. Na oplátku získáte roční pětiprocentní výnos, což je pro tak malou částku a na tak krátké období aktuálně nejvýhodnější nabídka na trhu. Druhá polovina peněz bude investována do podílových fondů Pioneer Investments. Fondová investice je denominována do českých korun se zajištěným měnovým rizikem. Na výběr máte ze dvou fondů a to buďto amerického akciového fondu Pioneer Funds – U. S. Pioneer Fund nebo dluhopisového fondu Pioneer Funds – Strategic Income.
Z vyjádření UniCredit Bank je patrné, že Program Duet Plus zaujal jejich klienty. Byl totiž nabízen i loni. V reakci na přání našich klientů a poptávku na trhu jsme se snažili dále zpestřit nabídku, co se týče vysokého výnosu, dostupnosti a atraktivnosti investice, řekl Ondřej Lokvenc, manažer segmentu Personal Banking UniCredit Bank.
Hypoteční zástavní listy za 2,7 miliardy putují do Penzijních fondů ČSOB
Hypoteční banka vydala již 65. emisi hypotečních zástavních listů v hodnotě 2,7 miliardy korun s ročním úrokovým výnosem 3,32 procenta. Celá tranše putuje do Penzijních fondů ČSOB, které spolu s Hypoteční bankou patří do finanční skupiny Československé obchodní banky. Splatnost těchto hypotečních zástavních listů je v roce 2016 a jejich nominální emisní kurz je 100 procent celé tranše. Čtěte také: Banky nabízejí hypoteční zástavní listy
Hypoteční zástavní listy vydávají zejména ty banky, které se zaměřují na poskytování hypotečních úvěrů pro své klienty. Každá druhá hypotéka, která se v Česku sjedná, patří Hypoteční bance. V rámci finanční skupiny ČSOB jsou dva penzijní fondy a to ČSOB Penzijní fond Stabilita a ČSOB Penzijní fond Progres.
Penzijní připojištění supluje stavební spoření
Zajímavou informaci zveřejnil Penzijní fond České pojišťovny. Podle jejich analýzy totiž vyplývá, že třetinu finančních prostředků, které obdrží účastníci penzijního připojištění na konci jejich pojistného cyklu, použijí na opravu nebo na koupi nemovitosti. Necelá desetina účastníků si pořídí vybavení domácnosti. Devět procent lidí pak za získané peníze z penzijního fondu koupí osobní automobil.
Průměrná uspořená částka se nyní pohybuje mírně pod 100 tisíci korunami. Odpovídá to krátké historii penzijního připojištění v ČR a relativně nízkým měsíčním vkladům, sdělil Libor Pergl, ředitel pro obchod a marketing Penzijního fondu České pojišťovny. Podle něj necelá polovina jejich klientů zatím ani neví, že je možné si nechat vyplácet penzi. Čtěte také: Důchody a důchodci ve statistikách ČSSZ
Po uplynutí předem daného spořicího cyklu mohou lidé zvolit jednu z několika možných způsobů výplaty. Nejčastěji přitom volí jednorázovou výplatu peněz, kterou si předtím uspořili. Jen minimum z nich si nechává vyplácet penzi.
Stav, kdy lidé na konci spořicího cyklu sahají po jednorázové výplatě naspořených peněz, je podle Libora Pergla daný především tím, že si lidé dosud nenašetřili takové částky, aby se jim zkrátka vyplatilo čerpat doživotní rentu anebo anuitu. Očekáváme ale, že právě s rostoucími zůstatky stoupne i zájem o výplatu penzí, dodal Pergl.