Být finančním poradcem dnes a třeba před deseti lety začíná být rozdílné. Zvolna se zvyšují požadavky na jeho kvalifikaci.
Trh finančního poradenství začíná být komplexnější, což se odráží na informacích, které musí poradce absorbovat. Mimo jiné je nutné zdokonalovat obchodní dovednosti, které si už nevystačí jen s obehranou kolovrátkovou deskou o tom, že investiční životní pojištění je takové lepší spoření. Svou měrou tomu přispěla i divoká léta, kdy „poradci“ měli doslova žně, neboť s finanční gramotností na tom byla drtivá většina jejich klientů dost bídně.
Důchodová reforma zvyšuje náročnost
Časy se však mění. I když vykonávat profesi finančního poradce není zase tak těžké, některé věci začínají jít silně kupředu.
Dobrým příkladem je v médiích často zmiňovaná důchodová reforma. Aby mohl poradce zprostředkovat produkty druhého a třetího pilíře, musí splnit řadu podmínek. Kromě požadavku na středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou se klade i důraz na zkoušku, která rozšiřuje licenci vázaného zástupce smějící prodávat investiční produkty.
Ta se dosud dává za hubičku. Stačí podstoupit jednodenní školení u některé finančně-poradenské společnosti nebo investiční společnosti a získáváte příslušné oprávnění. Netřeba skládat žádný test.
Dokonce i podmínky na formální vzdělání jsou nulové. Stačí středoškolské vzdělání, avšak bez podmínky zakončení studia maturitou. Ideálním finančním poradcem nebo poradkyní se tak stává absolvent či absolventka střední školy s dostatkem kamarádů.
Pomalu končí doba, kdy stačilo složit jednu dvě zkoušky, projít odpoledním školením a poté vesele sjednávat jednu smlouvu za druhou.
Osobní růst vede skrze vzdělání
Důchodová reforma požadavky na „vzdělání“ zvyšuje. Kromě formálního vzdělání doloženého maturitním vysvědčením je zapotřebí ještě splnit test, který má nezvykle vysokou náročnost.
A to není vše. Poradci se musejí rovněž popasovat se zvyšující se finanční gramotností obyvatel či konkurencí v podobě internetových srovnávačů. Budoucnost finančního poradenství už netkví ve velkém počtu jednorázově uzavíraných obchodů, ale o důsledné a systematické péče o klienta. Těch nemusí mít poradce přespříliš. Pokud má dobře nastavené provize a nemusí plnit nesmyslné prodejní plány, stačí mu k uživení několik stovek klientů.