Příprava na důchod: Z prvního a každého dalšího platu si odložte alespoň sedm procent (1/2)

Pokud chcete mít slušný důchod, měli byste odkládat z každého svého platu mezi pěti až sedmi procent. Myslí si alespoň Vladimír Bezděk, který v minulosti pracoval jako předseda představenstva Aegon penzijního fondu. Rovněž dvakrát stál v čele komise, která pro vládu připravovala důchodovou reformu.

Rada se týká všech, kteří mají průměrné a vyšší příjmy. Bezděk v jednom ze svých mnoha rozhovorů pro média řekl, že ideální by bylo, aby člověk se svou první výplatou odeslal na svůj budoucí důchod alespoň pět procent a v dalším životě je nebral v potaz.

Jestliže vezmeme mladého člověka, který ukončil studia ve svých 25 letech a nastoupil do svého prvního zaměstnání, ve kterém pobírá aktuálně průměrnou hrubou mzdu 23 513 korun, a ze které mu zůstane 18 257 korun čistého. Z této částky je pět procent 912,85 koruny anebo sedm procent 1277,99 koruny. Pro další výpočty je použita horní částka, tj. sedm procent z čistého platu ve výši 1278 korun, které člověk odloží stranou a nebude je do svého odchodu na penzi používat. Čtěte více: Jak si spořit na důchod? Dlouhodobě a po malých částkách

Kam ukládat 1278 korun? Penzijní připojištění je pouze začátek

Nyní nastává lakonická otázka, kam s penězi, které si chcete ukládat na důchod. Pokud skutečně náš mladý člověk z předchozího odstavce začne ve svých 25 letech odkládat 1278 korun měsíčně, bude tak činit dalších 40 let, neboť podle aktuálního plánu odchodu do starobního důchodu na něj má nárok v 65 letech.

Penzijní připojištění, které v současné době má sjednáno zhruba 4,47 milionů Čechů, je pouze jedním z několika možností, kam odkládat peníze na budoucí podzim života. Další možností je stavební spoření, které při vložení 20 tisíc korun ročně připíše státní podporu ve výši 15 procent. Elegantním řešením by bylo investování do otevřených podílových fondů anebo nákupu akcií. Jenže u akcií a otevřených podílových fondů nelze v dlouhodobém horizontu kalkulovat s pravidelným výnosem. Perličkou na dortu je ukládání peněz ze stavebního spoření každých šest let na termínovaný vklad. Čtěte více: Jak si Češi stojí při spoření na penzi

Pro začátek počítejme s penzijním připojištěním a stavebním spořením. Jestliže by na dalších 40 let zůstal současný systém podpor pro „penzijko“ a „stavebko“ nezměněný, mohlo by vše vypadat následovně. Je totiž otázkou, jestli vláda v čele s Petrem Nečasem skutečně omezí podpory ve stavebním spoření. Čtěte více: Jak se zajistit na stáří

Kombinace penzijního připojištění a stavebního spoření

Poplatník by každý měsíc odkládal 500 korun na svůj účet penzijního připojištění. Navíc by dostával od státu státní příspěvek ve výši 150 korun, to vše by bylo minimálně úročeno jedním procentem ročně, neboť penzijní fondy kvůli své svázanosti zákonem o penzijním připojištěním nemohou investovat ve velkém do rizikovějších aktivit v podobě akcií nebo podílových fondů a investují velice konzervativně, což znamená s nižším výnosem. Čtěte více: Odchod do starobního důchodu po roce 2010 a později

Zbylé peníze, tj. 778 korun měsíčně, by poplatník posílal na stavební spoření. Každým rokem by od státu dostal navíc státní příspěvek 15 procent z ročně naspořené částky. Aktuální cyklus pro stavební spoření je šest let. Po této době můžete peníze použít na cokoliv. Peníze ze stavebního spoření by však náš poplatník vložil na termínovaný vklad a vybral by si nejlépe úročený pro svou výši vkladu. Čtěte více: Jaký budu mít důchod? Záleží na redukci výpočtového základu

Kolik peněz by si tak střadatel našetřil si můžete přečíst v článku Příprava na důchod: Odložte si sedm procent z platu (2/2)

Přihlaste se k odběru novinek