reklama

Připravujeme se odpovědně na stáří (1. díl)

redakce dne 06. 10. 2014 - 00:00

Investiční horizont přesahující tři dekády, notná dávka disciplíny a odpovědnost. Nutný základ pro budoucí zajištění na penzi.
 

V mnoha průzkumech chování lidí, kteří přesáhnou padesátku, se objevuje snaha řešit svůj budoucí důchod. Nezačínají včas, na druhou stranu mají stále dostatek času, aby si na stáří připravili odpovídající finanční polštář. Kdyby s touto aktivitou začali kolem dosažení Kristových let, byli by na tom nesporně lépe. Čtěte také: Odpovědná příprava na stáří (2. díl): Vhodné finační produkty

Špatně se připravuje na penzi těm, kteří mají nereálné představy. Máte-li nízký příjem, těžko vytvoříte takovou finanční rezervu, abyste mohli v penzi žít na vysoké noze. Podobný problém mají i ti, jejichž příjmy jsou nyní relativně vysoké, avšak kvůli souvisejícím nákladům na život, nemají dostatečný prostor pro systematické odkládání volných finančních prostředků. Určovat, kolik peněz by měl každý odkládat, je proto velmi ošemetné.

Existuje pravidlo, že nejméně desetina současných příjmů by měla směřovat na stáří. Budete-li to však o trochu méně nebo více, nemusí to být na škodu. Hlavní myšlenkou je začít s budováním rezerv a zároveň s touto aktivitou vydržet dostatečně dlouho.

Brzký začátek = nízká úložka

Právě brzký počátek aktivního řešení vaší budoucí penze má za následek, že si můžete dovolit odkládat nízkou částku. Máte-li dostatečný rozdíl mezi příjmy a výdaji, můžete odkládat klidně i více. Vše ve stáří jako když najdete. Ideální je, když si stanovíte minimální možnou sumu, kterou budete pravidelně, nejlépe v měsíčních intervalech, odkládat v rámci vašeho „penzijního plánu“.

Penzijní plán pro začátečníky

V dobách penzijního připojištění (nyní doplňkové penzijní spoření) si mohl každý účastník vybrat jeden z několika penzijních plánů, podle kterého penzijní fond zhodnocoval finanční prostředky. Tyto plány si byly vesměs podobné, neboť zákonná podmínka dosahování každoročního nezáporného výnosu odrazovala portfolio manažery penzijních fondů od „riskantního“ investování. My si pojem penzijního plánu vypůjčíme.

Do této kategorie se vejde v podstatě cokoliv, co má společného s budováním finančního portfolia. Klidně do této oblasti může patřit nemovitost určená k pronájmu, ze které poplynou příjmy do podílových fondů. Případně si lze odkládat pravidelné sumy na spořící účet (sic) anebo pomalu rozšiřovat akciové portfolio.

Závěrem tohoto příspěvku by mělo být, že začít s přípravou na penzi je nejlepší co nejdříve, tj. v co nejnižším věku. Nezbytností jsou pravidelné úložky a nepřestávat ani tehdy, když se hodnota dosud uspořených aktiv v rámci investování propadne.