Proč je dobré míti penzijko?

Penzijko, potažmo penzijní připojištění, nově doplňkové penzijní spoření. Stále stejná a obehraná písnička. A proč je dobré mít tento produkt?

Specializované finanční produkty, které vytvářejí specificky zaměřené instituce, mají dlouhou tradici. Mezi nejběžnější v Česku je stavební spoření a penzijní připojištění, potažmo nástupnický produkt doplňkové penzijní spoření. Stejná analogie se nabízí i pro pojišťovny vytvářejí životní a neživotní pojištění anebo investiční společnosti s nabídkou fondů.

Nízká úroveň penzijní gramotnosti

Pro specializované produkty mluví zejména prostý fakt, že část populace disponuje nízkou úrovní finanční gramotností, natož investiční nebo penzijní gramotností. Nechat na běžné populaci, aby si sestavila vlastní investiční portfolio s cílem budování úspor na stáří, je jako chtít, aby všichni kuřáci přestali kouřit, případně nezbední chodci a chodkyně chodit na červenou po přechodu.

Ani tolik skloňovaný účet dlouhodobých investic není ideální pro většinovou společnost. Řešením je právě jeden speciálně vyčleněný produkt, který ve svém názvu má slůvko penzijní.

Založení doplňkového penzijního spoření a výběr vhodné investiční strategie je otázkou jedné schůzky v bance nebo u finančního poradce. Navíc jde o finanční produkt, který se dotyčnému nebo dotyčné osobě bohatě vyplatí. Váhavci se mohou rozhodnout podle tří motivací, kterým penzijko vyzbrojil sám stát.

Tři motivace pro založení penzijka

Pro založení penzijního spoření existují hned tři motivace. Jmenovitě jde o státní příspěvek, daňový bonus a příspěvek zaměstnavatele.

Příspěvek od zaměstnavatele je dobrou motivací. Podle statistiky Asociace penzijních společností ČR činila za rok 2020 výše příspěvku zaměstnavatele na původní smlouvy penzijního připojištění průměrně 958 korun. Průměr příspěvku účastníka za stejné období je 745 Kč. Na nové smlouvy k doplňkovému penzijnímu spoření si účastníci přispěli měsíčně v průměru 802 korun, zaměstnavatelé dalšími 1039 korunami. Ani tohle zaměstnance nemotivuje k založení příslušné smlouvy. Pro 2,4 miliony ekonomicky aktivních lidí nemá tento penzijní produkt sjednaný. Zbytečně přicházejí o ušlé příležitosti.

Ušlé příležitosti

Měsíční průměrný příspěvek 745 korun je nízký. Dlouhodobé doporučení odborníků zní, že na penzi je dobré dávat stranou deset až 20 procent měsíčních čistých příjmů. Z aktuální výše minimální čisté mzdy by tak mělo být odložena stranou nejméně tisícikoruna. Netřeba být naivní a myslet si, že lidé s nízkou mzdou dokáží odložit desetinu příjmů stranou. Přesto je nesporné, že osoby s vyššími příjmy mají větší prostor pro odložení nadprůměrné úložky.

Přesto je s podivem, že zatímco se průměrná hrubá mzda během období 1995 až 2020 se více než zečtyřnásobila, příspěvek na penzijní připojištění se zvýšil ve stejném období necelých třikrát (z 262 korun v roce 1995 na 754 korun za rok 2020).

Poslední ušlou příležitostí je konverze penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Kromě zvýšení státní podpory je největší změnou zavedení investičních strategií. Dynamické investování nyní dokáže kopírovat akciové otevřené podílové fondy. Navíc s nižším poplatkem, než je v běžném podíláku. Přičemž za rok 2020 zhodnotili dynamické fondy objem finančních prostředků o 18,9 procenta. To je další skvělý argument a zároveň ušlá příležitost pro tři miliony osob mající smlouvu na „staré“ penzijní připojištění.

Finanční důvody

Nejzřetelnějším argumentem pro založení doplňkového penzijního spoření jsou finanční důvody – výše příspěvků zaměstnavatele, tak i nastavení dynamické strategie pro každého, kdo je mladší 55 let.

Máte-li penzijko určitě se zajímejte, zda jde o původní penzijní připojištění (tzv. transformované fondy) anebo o nové doplňkové penzijní spoření (účastnické fondy). Staré smlouvy je vhodné zmigrovat do nového produktu. A jste-li mladší výše uvedených 55 let nebojte se nastavení na dynamickou investiční strategii.

Přihlaste se k odběru novinek