Řecko: Dlužníci nebojte se, vy splácet nebudete

Řecku se povedl dokonalý majstrštyk. Tato země se dokázala zadlužit až do výše 1,5 násobku svého domácího hrubého produktu, ale platit bude jen polovinu a to ještě možná. Kdo ve skutečnosti odnese řecké zadlužení? Investoři? Skutečnými oběťmi jsou však banky a důchodci.

Celá řecká anabáze má nahořklou pachuť. Představme si, že v dobré víře někomu půjčíte peníze. Dlužník se však dostane do finančních problémů a hrozí, že přijde o střechu nad hlavou, o rodinu, o celý svůj dosavadní život.

V tomto případě lze udělat dvě věci, buďto se s dlužníkem domluvíte na odkladu splátek anebo mu část dluhů odpustíte. Dlužník si tak před svými blízkými uchová svou tvář a o nic nepřijde. Vy naopak jako věřitel přijdete o peníze. Navíc se můžete cítit solidně napáleni, neboť dlužník už v okamžiku, kdy si od vás půjčoval peníze mohl plánovat, že vám je zkrátka nevrátí.

Za svého dlužníka dosaďte třeba svého švagra, kterému zkrátka pomoci musíte. Vaše milá se o to spolu se svou „maminkou“ postará. Nakonec to odnese vaše kapsa.

To co se povedlo Řecku, je snem každého dlužníka. Zadlužit se až po uši a v okamžiku, kdy začne být situace krajně neúnosná, beztrestně se ze závazků vyvázat.

Se situací, kdy se z politických důvodů odpouští Řecku polovina jeho dluhů, jste se jistě již setkali v médiích. Zajímalo nás, jak to ovlivní náladu investorů, když zničehonic dojde k podobné situaci. Kdo nakonec řecký dluh zaplatí, když ne Řecko samo? A poslední otázka, je levnější nechat zemi boha Dia zbankrotovat anebo jí pomoci část dluhů odmazat?

Odpuštění dluhu je politickým nátlakem

Dobrovolné odpuštění dluhu Řecku je pouze výsledek velkého nátlaku politiků na finanční sektor jako jsou banky, pojišťovny či penzijní fondy. V jistém ohledu se nebojím použít termín vydírání, řekl Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Zajímavý pohled do celé řecké anabáze nabízí Markéta Šichtařová, ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance: Odpuštění „poloviny dluhů Řecka“ je tak trochu mýtem. Ve skutečnosti se eurozóna shodla, že 50 procent nominální hodnoty řeckého dluhu bude odepsáno. Půjde ale pouze o dluh vlastněný bankami a jinými soukromými investory. Dluhopisy vlastněné Evropskou centrální bankou (ECB) nebo členskými státy eurozóny jsou nedotknutelné. Nyní se řecký dluh pohybuje okolo 350 miliard eur. Odepsáno ale bude pouze zhruba 100 miliard eur. A to je málo. Příliš málo. Je to jen necelých 29 procent celkového řeckého dluhu.

Kdo zaplatí řecký dluh?

Otázka, kdo zaplatí řecký dluh se tak přesouvá do další roviny. Pokud dluh na svých bedrech odnesou banky nebo pojišťovny, kdo to bude ve finále platit? Akcionáři finančních institucí zřejmě těžko.

Řecký dluh ve finále zaplatí jednak držitelé řeckých dluhopisů přímo a nepřímo řecké obyvatelstvo a to ekonomickým propadem a ztrátou části úspor, ke které jistě ještě dojde. Zatím není jasné jakou formou přijdou Řekové o své peníze, zda-li vinou vyšší inflace, devalvací měny, měnovou reformou či kombinací těchto faktorů, dodal Sklenář.

Nebudou to však jen Řekové, kdo hospodaření této země odnesou. Jako první budou na řadě evropské banky. Ty budou muset do 30. června 2012 navýšit svůj rizikově vážený kapitál na devět procent. Současně s tím se jejich kapitálová přiměřenost zhorší díky odpisu 50 procent jimi vlastněného řeckého dluhu. A protože to banky nebudou zvládat – zejména ty řecké a španělské – budou jim muset pomoci státy. Těm se sníží rating a zdraží financování jejich vlastního dluhu, dodala Šichtařová.

Ve finále to bude znamenat, že řecký dluh bude stále přítomný, avšak Řecko ho bude mít papírově o něco nižší.

Markéta Šichtařová

Tip na rozhovor

Přečtěte si rozhovor s Markétou Šichtařovou na téma: Řecký dluh ve finále zaplatí důchodci

Má smysl investovat do státních dluhopisů?

Letos v říjnu začalo české ministerstvo financí prodávat občanům naší země spořicí státní dluhopisy. Šlo o první emisi v hodnotě deseti miliard korun. Naskýtá se otázka, jestli má vůbec cenu nakupovat vládní dluhopisy, ať už jde o české nebo třeba německé dluhové papíry?

Podle Petra Sklenáře přestal být státní dluhopis vnímám jako bezriziková investice a to i u dosud nedotknutelných zemí eurozóny. Investice do státních dluhopisů může mít stále smysl, pouze je nutné zohlednit i kreditní riziko, což bylo dosud opomíjeno a nebo zohledněno pouze u zemí se špatnou pověstí jako je Argentina, Venezuela apod., sdělil hlavní ekonom J&T Banky.

Podobně to vidí i Markéta Šichtarová. Podle ní má význam investovat do státních dluhopisů i po řecké epizodě. Do řeckých dluhopisů jistě neinvestovat, do italských také ne a do španělských taktéž ne. Do českých možná ano, ale jen pro někoho, kdo nemá víc peněz třeba na výnosnější investici, anebo se z nějakého důvodu o jiné sofistikovanější investice nechce starat. Vyplatí se investovat jen do dluhopisů se středně dlouhou dobou splatnosti, myslí si Šichtařová.

Otázka na konec: Co by znamenal bankrot Řecka pro země eurozóny, potažmo pro státy Evropské unie?

Odpovídá Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky: Záleží na formě bankrotu, jestli jde o řízení či živelný a stanovených pravidlech. Každopádně by to byl problém pro evropské banky. Naopak pro řecké banky by to byla katastrofa. Bankrot Řecka by jednoznačně znamenal zhoršení výhledu pro evropskou ekonomiku a hospodářskou depresi pro Řecko.

Přihlaste se k odběru novinek