Pozvolna se zvyšují počty starobních důchodců, stejně jako vyplácené důchody. Důchodový systém se potápí a zvyšuje dluh.
V minulém roce se deficit důchodového účtu dostal na 49,4 miliardy korun, což je o 18,9 miliardy korun více, než tomu bylo v roce 2009.
Podobným tempem roste i počet seniorů, kteří pobírají důchod. V roce 2009 bylo v Česku 2 790 391 důchodců, kteří pobírali starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod. Někteří z nich pobírají důchodů více, například starobní důchodce má nárok ještě na pozůstalostní. Počet všech vyplácených důchodů byl ke konci roku 2009 podle České správy sociálního zabezpečení 3 418 876.
Starobních důchodců, kteří pobírali invalidní nebo pozůstalostní důchod, bylo z tohoto počtu 2 108 368.
Oproti tomu ke konci roku 2012 bylo všech důchodců pobírající alespoň nějaký důchod celkem 2 866 056. Počet vyplácených důchodů pak činil 3 493 544.
Ke konci loňského roku bylo starobních důchodců, kteří kromě starobního důchodu pobírali souběhově i pozůstalostní a invalidní dávky, celkem 2 341 220.
Během posledních čtyř let se počet důchodců zvýšil o 524 836. Během let 2009 až 2012 se zvýšil i počet penzistů, kteří pobírají pouze sólo starobní důchod. Loni jich bylo 1 726 523, k 31. 12. 2009 pak 1 533 012. Zvýšení počtu starobních důchodů je pak v tomto případě o 193 511.
Vyšší počet důchodců = nižší důchody
Jestli se vám zamotala hlava z výše uvedených čísel, je na čase se podívat na jejich rozklíčování. Pozitivní zprávou je, že roste střední doba dožití. Dalším faktem je, že v posledních pěti letech odcházela na odpočinek poválečná generace, tzv. baby boomers, která se narodila po roce 1945. Jejich potomci tvoří významnou skupinu, kterou lze volně pojmenovat jako „normalizační děti“. Sociologický termín této skupiny zní „Husákovy děti“, jenž jsou pojmenované podle posledního komunistického prezidenta.
Ve sledovaném období však nepřibylo výrazně obyvatel. Rostoucí počet seniorů na penzi musejí uživit ekonomicky aktivní. Těch však ubylo.
Zvýšení příjmů nebo snížení důchodů?
Nyní se dostáváme k tomu, co je pro řadu lidí nestravitelné. Snižování vyplácených důchodů na straně jedné a zároveň odpor proti růstu pojistného na sociální zabezpečení, případně dotování důchodového účtu z jiných složek státního rozpočtu.
Nejžhavějším kandidátem je přitom daň z přidané hodnoty (DPH). Aby se mohl důchodový účet finančně zacelit, bude nutné zvýšit DPH a část finančních zdrojů přesměrovat na výplatu důchodů. Toto jednání by však znamenalo nevoli velké části voličů, zejména těch starších, kteří by nelibě nesli další zvyšování daní. Pokud by se tak stalo, budou voliči i politici volat po valorizaci důchodů právě o navýšení DPH.
Popsané opatření by se časem zřejmě stane kontraproduktivní. Politicky schůdnější je snižování starobních důchodů. Generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků se tak může na své stáří připravit nezávisle na státu. Neplatí to sice o všech členech výše uvedených skupin, ale o jejich části ano. Stát tak vyřeší otázku klesajících příjmů plynoucí do důchodového účtu a současně nebude muset zvyšovat daně, které by zbytečně vyvolali ve společnosti další pnutí.