Spořicí státní dluhopisy pohledem produktového specialisty

Jsou spořicí státní dluhopisy pro každého investora vhodným doplňkem jeho investičního portfolia, anebo by se jim měl raději vyhnout? Zeptali jsme se Jana Macka, produktového specialistu z finančně-poradenské společnosti AWD ČR.

Spořicí státní dluhopisy představují jeden ze způsobů, kam investovat své peníze. Aktuálně vydávaná emise v objemu deseti miliard korun je historicky prvním počinem v historii České republiky, kdy si dluhové cenné papíry může koupit i řadový občan. Výnos z prodeje těchto cenných papírů bude použit na financování státního dluhu.

Mohl byste uvést několik důvodů pro a proti nákupu spořicích státních dluhopisů?

Proti nákupu spořicích státních dluhopisů je zejména nízká míra výnosu, zejména v porovnání s terminovanými vklady. Například pětiletý terminovaný vklad J&T Clear Deal poskytuje roční výnos ve výši čtyři procenta, pětiletý dluhopis pouze procenta tři. Respektive 3,15 procenta u reinvestiční varianty. Dalším záporem je omezení likvidity. Dluhopisy lze předčasně splatit pouze v předem stanovených datech a to jednou za čtvrtletí. Negativně by mohlo působit i zdanění výnosu 15procentní srážkovou daní.

Čtěte také: Kalousek učí nepravostem: Nulové zdanění výnosů

Naopak pro pořízení dluhopisů je především nízké kreditní riziko. Oproti korporátním dluhopisům, které vydávají soukromé firmy, je daleko vyšší jistota splacení dluhopisu. Kladem je i rovněž snadný způsob pořízení a to nákupem na pobočkách banky.

Jestliže by investor chtěl dluhopisy nakoupit, jak velkou část portfolia by měly tyto cenné papíry zabírat?

Velmi záleží na rizikovém profilu klienta (konzervativní, vyvážený, dynamický) a na investičním horizontu (v tomto případě budu uvažovat pět let). U velmi konzervativního klienta (tj. klient, který má velkou averzi k riziku a preferuje především jistotu) by dluhopisy mohly tvořit maximálně 40 procent z investičního portfolia.

U vyváženého klienta by potom dluhopisová složka měla být nižší, zhruba 25 procent. Další prostředky by klient alokoval jak mezi konzervativní nástroje (nástroje peněžního trhu) tak mezi rizikovější (garantované dluhopisy, smíšené fondy, akciové fondy). U dynamického klienta bychom doporučovali dluhopisy maximálně ve výši 15 procent a zbylé prostředky alokovat do rizikovějších nástrojů (zejména akciové fondy).

Může drobný investor nakoupit i jiné dluhopisy, než aktuálně ty státní? A pokud ano, mohl byste uvést jeden nebo dva příklady?

U drobného investora bychom doporučovali postupovat cestou kolektivního investování, tj. investovat do dluhopisového fondu.

Čtěte také: Vyplatí se investovat do spořicích státních dluhopisů?

Podstatnou výhodou je možnost zvolit formu pravidelné investice (např. 1000 Kč měsíčně). Samozřejmě lze investovat i jednorázově, tak jak v případě státních spořících dluhopisů. Také zde klient vhodně diverzifikuje své prostředky a omezí specifické riziko.

Z konzervativních dluhopisových fondů bych zmínil např. fond Conseq Dluhopisový, z high yield dluhopisových fondů (fondy s vyšším výnosem, obsahující zejména korporátní dluhopisy) pak ČPI Fond korporátních dluhopisů.

Přihlaste se k odběru novinek