Stavební spoření i přes zásahy státu zůstává i nadále nejvýhodnějším spořicím produktem. Hodí se pro všechny, kteří nemají rádi riziko a současně chtějí dosahovat co nejvyššího výnosu.
Stavební spoření zůstává i přes morové rány státu v posledním roce nejlepším spořicím produktem, který se může pochlubit nejlepším výnosem v rámci konzervativního zhodnocování peněz. Proberme si veškeré výhody a nevýhody jak stavebního spoření, tak i stavebních spořitelen a chystaných změn v dalších několika letech.
Stavební spoření je už dlouhá léta bezkonkurenčním střednědobým nástrojem, jak bezrizikově rozšířit finanční majetek. Celé jeho kouzlo stojí a zároveň padá na státní podpoře, kterým je „stavebko“ proslulé. Čtěte také: Budoucnost stavebních spořitelen
Státní podpora až 4500 Kč? Bývávalo
Zlaté časy, kdy jste z vkladu 18 tisíc korun mohli získat až 4500 Kč, jsou nenávratně pryč. I Přes postupné změny v poslední době jako je zvýšení roční úložky, ze které jste mohli získat státní podporu a prodloužení vázací doby z pěti na šest let, nepřineslo stavebnímu spoření téměř žádnou újmu.
Co je však pro stavební spořitelny, potažmo pro koncept stavebního spoření smrtící kombinací, jsou časté změny. Ještě letos na jaře platily nějaké podmínky, které byly nakonec zrušeny Ústavním soudem. Čtěte také: Stavební spoření vzor Ústavní soud 2011
Do budoucna se stále ještě neví, jak to bude s účelovostí naspořených peněz, případně jen z přijatých státních podpor. Postup státu, který se snaží na státních podporách ušetřit je pochopitelný, avšak počíná si jako slon v porcelánu. Co chtít po současném ministrovi financí, který prodá občanům spořicí státní dluhopisy i přesto, že to státní pokladnu zatíží o stovky milionů korun více, než kdyby stejný objem dluhových papírů prodal institucionálním investorům. Čtěte také: Kalousek učí nepravostem: Nulové zdanění výnosů
Stavebním spořitelnám přibude (z)dravá konkurence
Nejvíce nad legislativními změnami zapláčí samotné stavební spořitelny. Kromě dnes již probíhajícího poklesu zájmu o tento typ spoření, se stavební spořitelny budou muset připravit na to, že od roku 2015 budou moci banky rovněž nabízet stavební spoření.
Stavebním spořitelnám tak skončí dosavadní monopol, kdy stavební spoření jako produkt, byl pevně svázán se specializovanou bankou. Ranou do zátylku bude i to, že banky budou moci peníze získané od střadatelů použít na jakýkoliv typ bankovních obchodů. Stavební spořitelny tuto možnost mít nebudou a budou muset i nadále používat peníze svých klientů na úvěrování. Čtěte také: Úvěry ze stavebního spoření
Roční zhodnocení až šest procent
Nejvyšší možné roční zhodnocení se aktuálně pohybuje ve výši necelých šesti procent. Stavební spořitelny tak nabízejí zhodnocení stavebního spoření úrokovou sazbou pohybující se nejčastěji okolo dvou procent. Zbylé tři až čtyři procentní body plynou ze státní podpory, kterou spořitelny počítají do výnosů. Kdyby podobnou marketingovou strategii začaly používat penzijní fondy, byly by výnosy z penzijního připojištění úplně někde jinde.
Například Wüstenrot – stavební spořitelna nabízí aktuálně úrokovou sazbu ve výši tří procent pro veškeré vklady v rámci stavebního spoření. Další tři procenta získáte z maximální výše státní podpory. Celkové zhodnocení tak dosáhne 5,95 procenta.
Stavební spoření si může s klidným svědomím sjednat každý, kdo plánuje investovat do svého bydlení ať už tím, že si pořídí nemovitost anebo zmodernizuje či zrekonstruuje současné bydlení. Pokud však chcete na stavebním spoření vydělat, může vás nepříjemně postihnout některé z výše popsaných legislativních omezení tohoto oblíbeného finančního produktu. Čtěte také: Klady a zápory státem podporovaných finančních produktů
Změny pro střadatele
Státní podpora stavebního spoření za rok 2011 poklesla z 15 procent naspořené sumy na deset procent. Nejvyšší naspořenou sumou pro získání maximálně možné státní podpory je 20 tisíc korun. Z toho plyne, že státní podpora může maximálně dosáhnout dvou tisíc korun, namísto dřívějších tří tisíc.
Svou premiéru si odbude i zdanění připsaných úroků ze spoření 15procentní srážkovou daní. Stejně jako na vkladech v bankách či družstevních záložnách odvede daň samotná stavební spořitelna.