Občas se v reklamě objeví nabídka na zajímavě vypadající výnosy. Těmi se bankovní marketéři snaží upoutat pozornost.
Banky a družstevní záložny občas propagují hezké výnosy a procenta. Důležitější než kolik dostanete za své peníze procent je však konečný výnos. Nejednomu klientovi by se líbilo tvrzení banky, že mu jeho spořící účet zhodnotí o sto procent. To je dvojnásobek původního vkladu. Háček spočívá v detailu, což je v tomto případě nějaká zmínka pod čarou. Kdyby šlo o rok, byla by to pohádkově kouzelné. Horizonty delší deseti let vypadají u depozit podezřele. Čtěte také: Prazáklad finanční gramotnosti
Vynalézavost marketingových pracovníků finančních institucí je někdy hodně nebetyčná. Snaží se dostat potenciálního klienta na vějičku tím, že mu nabídnou hezká procenta. Háček je v tomto případě jediný a to, co je zmíněno „pod čarou“.
Nenablýskané hvězdičky
Právě na onu poznámku pod čarou upozorňuje hvězdička, kterými se to v reklamě a marketingu doslova hemží. V této nepatrné noticce, napsané často tak malým písmem, že ho ani čtenář s ostřížím zrakem stěží bez lupy přečte, se ukrývají důležité parametry vychvalovaného produktu nebo služby. Cílem inzerátu je na první chvíli zaujmout a vyvolat v mysli osoby líbivé pocity. Marketéři mohou vsadit i na nízkou finanční gramotnost. Ta jim nyní a zřejmě i v blízké budoucnosti bude ještě nějakou chvíli hrát do karet. Přeci jen změna myšlení lidí ohledně jejich financí se mění pozvolna.
V nepříliš dávné minulosti se šlo setkat s nabídkou spořícího účtu s úrokovou sazbou tři procenta. Nešlo však o roční výnos nýbrž o dvouletý. Roční úroková sazba pak v tomto případě činila 1,5 procenta. Čtěte také: Jak moc drahý je účet zdarma
V případě připsání úroku k jistině by úroková sazba byla přinejmenším o desetinku procentního bodu nižší. Složené úročení se však příliš nepoužívá, neboť je pro běžného klienta příliš komplikované. Ostatně ani rozdíl mezi procentem a procentním bodem dává zabrat i postarším učitelům matematiky.
Podobně se inspirovala i jedna nejmenovaná kampelička v nabídce termínovaného vkladu. Ta však oproti dvouleté výpovědní lhůtě uvedla 18měsíční. Přičemž roční výnos byl na roční bázi. To je pro běžného spotřebitele notně komplikované. I když o něco více srozumitelnější než v případě jednoho čísla vyjadřující úrokovou sazbu za dva roky. Čtěte také: Češi žijí od výplaty k výplatě, ale považují se za finančně zodpovědné
Banky klamou rády
Z několika zdrojů máme potvrzené, že některé banky využívají neznalosti svých klientů a to i těch potenciálních. Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v minulosti řekl něco v tom smyslu, že obchodu pomáhá informační asymetrie. Ta vychází z toho, že na jedné straně stojí všemocná banka a na straně druhé nedostatečně informovaný klient. Díky tomu mohou banky a další finanční instituce vydělávat. Výhledově zřejmě u většinové populace nedojde k výrazné změně znalostí, obezřetnosti a kritičnosti co se týče využívání produktů a služeb finančních institucí. Čtěte také: S finanční gramotností jsme na štíru
Své o tom vypovídá i Air bank, která si na kultu konzervativních bank postavila reklamní kampaň. V ní srovnává vesměs ustálená klišé, která ve světě retailového bankovnictví přetrvávají. Kampani se nedá upřít jistá umělecká licence.