Sociální demokracie se chystá zruinovat Česko. Kdyby se jejich předvolební sliby staly realitou, čekají nás stamiliardové výdaje, drahota a vysoká inflace.
Sociální demokracie hodlá v případě úspěchu ve volbách do poslanecké sněmovny utratit stovky miliard korun veřejných peněz. Stejně jako zbytek politické scény se světlými pirátskými výjimkami rezignovaly i v SOCDEM na chytré cílení na nejpotřebnější. Kalkulačku v SOCDEM zřejmě neznají.
Strana vedená značně levicovou Janou Maláčovou, někdejší ministryní práce a sociálních věcí, vydala sedmero programových jistot. Sedmero má s realitou pramálo společného. Celkově nás každoročně zatíží 182 miliardami korun, výpadkem daňových příjmů. Přinesou další drahotu, proti které se strana vymezuje a vysokou inflaci. Jednorázově pak přinejmenším o dalších 195 miliard korun.
Předvolební sliby nyní okrajové strany SOCDEM by vyšly ročně na nejméně 182 miliard korun, za čtyři roky včetně valorizací vyšplhají hravě na bilion.
Prošli jsme programové prohlášení sociální demokratů a vše spočítali. Tím se zřejmě v SOCDEM nikdo nezabýval. Kalkulačky nejsou sexy a kdo by počítal peníze plynoucí z eráru, že?
„Stovky miliard korun zaplatíme tehdy, kdyby se SOCDEM dostala do vlády a začala nekompromisně plnit svůj program. A ten je značně mimo. Není levicový, ani pravicový, je prostě tupě hloupý,“ prohlásila Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz patřící do mediální skupiny investia.cz.
Přehled budoucích dluhů
Jednorázové výdaje
| Nápad | Suma v miliardách korun |
|---|---|
| Odkup 30procentního podílu ČEZu | 194,16 |
Zdroj: SOCDEM
Zpracování: investia.cz
Každoroční výdaje
| Nápad | Suma v miliardách korun |
|---|---|
| 13. důchod | 28 |
| Kroužkovné | 13 |
| Byty | 80 |
| Průměrný důchod = 45procentům průměrné mzdy | 0,22 |
| Účet za nápady | 121,22 |
Zdroj: SOCDEM
Zpracování: investia.cz
Daňová ztráta
| Nápad | Suma v miliardách korun |
|---|---|
| Zvýšení slevy na poplatníka | 60 |
Zdroj: SOCDEM
Zpracování: investia.cz
Každoroční výdaje a daňová ztráta prohloubí státní dluh nejméně o 182 miliard korun ročně. Snížení příjmů státu prostřednictvím zvýšení daňové slevy na poplatníka a zároveň nové výdaje v podobě 13. důchodu a kroužkovného jsou nové výdajové položky.
Sociální demokraté se vytasili s následujícími předvolebními taháky.
Práce tě musí uživit: Aspoň litr na den
Zvýšení minimální mzdy na 31 tisíc Kč do roku 2028 a narovnání tabulkových platů. Tabulkové platy jsou problém veřejné a státní správy. Řada profesí dostává méně peněz než je zaručená (garantovaná) mzda. Dobře se to ukazuje na současné kampani ve školství u nepedagogických pracovníků jako jsou školníci, kuchařky, uklízečky. Pracovní pozice, bez kterých by školství nefungovalo.
Cílem je fixace minimální mzdy na 60 procentech mediánové mzdy. Při stávající mediánové mzdě 41 739 korun by minimální mzda činila 25 043 korun. Vše v hrubém. Umělé zvyšování minimální mzdy nemá opodstatnění. Chytřeji je navázat ji na ekonomický výkon. S vysokou pravděpodobností budou mzdy růst.
Proto minimální mzdu zvyšovat o tři tisíce ročně až do roku 2028 není nejlepším nápadem. Chceme-li zastropování na mediánovou mzdu, udělejme to. Dopřejme byznysu předvídatelné prostředí a rozložme navýšení minimální mzdy například v pětiletém časovém horizontu. Minimální mzda není jen o necelých dvou procentech zaměstnanců, nýbrž i o těch, kteří pobírají mzdu o trochu vyšší. I jich se růst minimální mzdy dotkne.
Tisícovka v kapse navíc
Zvýšení slevy na poplatníka o tisícikorunu z nynějších 2570 Kč na 3570 Kč bude znamenat další snížení příjmů státu o zhruba 60 miliard korun (při pěti milionovém počtu zaměstnanců a OSVČ).
Daňovou slevu na poplatníka uplatňuje i současný český prezident Petr Pavel nebo předseda vlády Petr Fiala. S jejich statisícovými platy jde o mizivou položku.
Naznačujeme tím na chybějící odstupňovanost. U vysokopříjmových zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných je zbytečné slevu uplatňovat. Opět jde o plošnou záležitost. Namísto sociálně sociálně citlivé snahy o zvýšení příjmů těch nejpotřebnějších.
Jako kdyby nestačilo předcovidové zrušení superhrubé mzdy a tím i změna ve zdanění, které hromadně odhlasovali poslanci za občanské demokraty, ANO a SPD. Nejméně sto miliard korun ročně vyletělo komínem. Tehdejší dvouleté řešení plynule přešlo do stálého módu.
Státní rozpočet díky tomu již přišel zhruba o půl bilionu korun. Kolik škol, školek, bytů nebo kilometrů železnic a dálnic se z toho mohlo postavit? My jsme raději zvolili drahotu a zchudnutí většiny společnosti. SOCDEM i přes to všechno chce vzývat novou vlnu drahoty.
S drahotou se váže inflace, díky které zchudne třetina dospělých mající milionová investiční portfolia v rozmezí od půl do pěti milionů korun.
Snížení daňové zátěže a zároveň nové výdaje nejsou logické. Stát nemůže dělat obě aktivity naráz v tak velkém rozsahu. Ideální je zvýšení příjmů, a to klidně přes osekání daňových výjimek.
Cílená a chytrá podpora sociálně slabých by vyšla stát na zlomek peněz. Jen to ve státní správě neumíme udělat. Na vině je nízká úroveň digitalizace, těžby dat a především špatná legislativa, která neumí propojit jednotlivé resorty státu.
Kroužkovné: 10 tisíc pro děti
SOCDEM chtějí dát na jedno dítě příspěvek až 10 tisíc korun ročně na sport, kroužky, doučování a školní akce. Dětí školou povinných je v Česku zhruba 1,4 milionu (od šesti do 18 let). Ročně půjde o 14 miliard korun. Když už daňovým poplatníkům nechají v kapse 12 tisíc korun ročně, mohli si sociální demokraté kroužkovné odpustit. Stejně jako u navýšené daňové slevy na poplatníka, i kroužkovné, bude zřejmě nezacílené a dostanou ho rodiče všech dětí. Jak děti sociálně slabých, tak Lara Kellnerová, jedna z dědiček impéria PPF.
Bydlení je budoucí drahota
V SOCDEM plánují další drahotu a to prostřednictvím bytové výstavby za 80 miliard korun ročně. Kdyby to byl údaj za rok, novými penězi v tomto objemu se zvýší ceny stávajících bytů. Jen pro představu. Banky a stavební spořitelny poskytly letos v březnu nové hypotéky a úvěry na bydlení ve výši 27,2 miliardy korun. Otázkou je, jak se trh s novými penězi popasuje a propíše je do zvýšení cen nemovitostí.
Hádejte, co se se stane, když stát bude ročně nakupovat za desítky miliard korun byty od soukromých vlastníků, kteří je před lety privatizovali za hubičku.
Bude-li stát stavět byty v celkové výši 80 miliard korun, s trhem to rovněž nic moc neudělá. Při předpokládané ceně malometrážního bytu dva miliony korun, se jich z balíku peněz postaví 40 tisíc. Než se začne stavět, uplyne delší doba, než je volební období. V SOCDEM plánují postavit nejméně 20 tisíc bytů ročně. Až se efekt nových bytů projeví na trhu s bydlením, uplyne přinejmenším dekáda.
Energie za hubičku: Francouzský recept
V SOCDEM chtějí zestátnit ČEZ. V redakci finančního serveru investia.cz, že strana nepůjde rudou cestu z roku 1948, nýbrž o vyvlastnění minoritních vlastníků odkupem jejich akcií.
Zestátnění ČEZu by znamenal odkup 30 procent akcií ve vlastnictví stávajících privátních akcionářů. Zbylých zhruba 70 procent společnosti ČEZ drží ministerstvo financí a dvě desetiny procenta pak samotná společnost. Stávající akcionáře čeká příjemná záležitost. Postupným odkupem poroste cena akcie. Kdo prodá později, vydělá. Stejně jako ti, kteří se spojí a budou státu diktovat podmínky. Pokud jich bude více než deset procent, stát, potažmo ministerstvo financí s tím nic moc neudělá.
Ve čtvrtek 15. května 2025 se akcie ČEZu obchodovala na pražské burze za 1203 korun. Při hromadném odkupu 161 396 927 akcií by stát zaplatil 194,1 miliardy korun. Vydat dvě stě miliard korun je opravdová levicová řezničina, která nemá opodstatnění.
Daleko vhodnější je recept předsedy vlády Petra Fialy na zastropování cen elektrické energie pro lidi do určité výše příjmů. Byť by šlo programově o starobní důchodce. Státní pokladnu by to vyšlo daleko levněji.
„Nehledě na to, že privátní investoři vedení minoritním akcionářem Michalem Šnobrem se nespokojí s aktuální tržní cenou za akcii. Budou oprávněně požadovat prémii za budoucí ušlé zisky,“ komentuje Nachtmannová.
Další náklady, další arbitráže se státem, další prohry. Účet za ČEZ se zřejmě přiblíží ke stávajícím cenám za nové reaktory. Chceme mít státní energetický kolos a sekeru ve veřejných financích za další stovky miliard korun? A navíc s rizikem, že nebude ani na nové reaktory?
Nenechme si zdát sny o státní energetické společnost výlučně v držení státu.
13. důchod: Vánoční jistota
Starobních, invalidních a pozůstalostních důchodců je v Česku 2,8 milionu. Každému přispějeme deset tisíc korun coby 13. důchod. Sláva, sláva, vysoká inflace je tu. Každoroční výdaj ve výši 28 miliard zatne sekeru deficitu hlouběji. Další zbytečný slib, který má s ekonomickou realitou pramálo společného. Místo reformy důchodů se vyhazují peníze z okna. Opět nesystémově, jak jinak. Uvítá například ultra bohatý důchodce Andrej Babiš desetitisícikorunovou vánoční jistotu?
Důchody a mzdy, chybka u SOCDEM?
SOCDEM nabízí, aby se průměrný důchod zvýšil na minimálně 45 procent průměrné mzdy. Solidární část důchodu se zvýší na 28 procent průměrné mzdy. Solidárním důchodem zřejmě myslí základní výměru důchodu. Ta nyní činí 4660 korun, solidární důchodu by ji skokově zvýšil na 12 926 korun.
U navázání průměrného důchodu na průměrnou mzdu udělalo SOCDEM chybku. Zřejmě si ve svém poblázněném rauši nespočítali, jak vysoké jsou současné důchody a mzdy. Výše uvedený slib by vyšel státní pokladu na pár drobných v podobě dvou set milionů korun ročně. A lze ho jedině doporučit. Zvýšení průměrného důchodu o 94 korun není tolik, ani při milionových počtech seniorů. Jde to udělat rychle a levně.
Přejme SOCDEM neúspěch
SOCDEM ve své předvolební kampani slibuje nesplnitelné, především proto, že na to stát nebude mít peníze. Což je vlastně pozitivní zpráva. Kdybychom oplývaly zdroji, určitě by se některé uvedené sny zkoušel někdo realizovat. SOCDEM přejeme další čtyři roky v zapomnění, kam ostatně tato strana patří. Pomoci potřebným jde daleko snadněji a s nižšími zdroji, jen se o to nikdo dosud nepokoušel.