Vyjednávání o mzdě

Poznal to každý, kdo v životě alespoň jedou pracoval v soukromém sektoru. Doslova klíčovým vyjednáváním je to o vaší budoucí mzdě nebo platu.

Zaměstnanci pracující ve veřejném nebo státním sektoru většinou o platu nevyjednávají, neboť je dán tabulkově. Jde o tzv. věkový automat, který pro každou činnosti stanovuje určité zařazení do platové třídy a skupiny. Platová třída stanovuje základní výši platu a skupina pak délku praxe. Zaměstnanec státu anebo samosprávy je tak na začátku své pracovní kariéry platové podhodnocen, avšak s přibývající dobou, kterou stráví v zaměstnání, se mu výplata zvyšuje. Čtěte více: Jak se připravit na přijímací pohovor

Avšak zaměstnanci, kteří pracují v privátním sektoru žádné omezení v podobě věkového automatu nemají. Avšak řada firem má pro danou pracovní pozici stanovenou vlastní tabulku, která ohraničuje mzdu nebo plat zaměstnance.

Udělejte si platový průzkum trhu

Ještě předtím než svému zaměstnavateli řeknete svou představu o výší platu nebo mzdy, si proveďte malý průzkum. Na řadě pracovních serverech lze zjistit průměrný plat na dané pracovní místo a to jak podle jednotlivých krajů, tak i třeba podle jednotlivých zaměstnavatelů. Důležitým krokem je zjištění, jaký průměrný plat mají nejčastěji lidé podle délky praxe. Plat ve výši XY tak může pobírat člověk s desetiletou praxi, avšak absolvent nedostane třeba ani polovinu. Čtěte více: Hledám zaměstnání: Jak na motivační dopisy?

Každý by si tak měl sáhnout do svého svědomí, jestli je dostatečně kvalitní pracovník, aby si mohl říci o daný plat.

Řekněte jen jedno číslo

V řadě příručkách o hledání práce anebo na pracovních serverech se doporučuje, abyste váš plat sdělili personalistovi v nějakém intervalu od do. Tento způsob má však hodně slabin. Lidé často mají příliš velký interval. Například průměrný plat PR specialisty v Praze podle zaměstnavatelů je podle pracovního portálu Jobs.cz 35 550 korun. Lidé však podle serveru Jobs.cz očekávají, že dostanou od zaměstnavatele 28 340 Kč. Kompromisem tak je interval mezi 28 až 35 tisíci korunami. Jestliže však toto uchazeč o práci vysloví, personalista nebo zaměstnavatel okamžitě operuje s dolním limitem.

Pokud by si uchazeč o práci řekl o 33 tisíc korun, může plat dostat, anebo také nemusí a bude s ním licitováno. Zde platí, že každé snížení platu už nikdy nedohoníte. To co vám zaměstnavatel jednou vezme, už nebude chtít vrátit zpět. Čtěte více: Časté chyby při psaní životopisu

Měli byste mít na paměti ještě jedno číslo a to takové, pod které nemůžete jít, jinak byste se neuživili a vaše hospodaření by tak každým měsícem šlo do mínusu. Jiný dolní limit bude mít absolvent bydlící u rodičů a zřejmě zcela odlišnou dolní hranici bude mít živitelka rodiny s hypotékou na krku.

Na bonusy nespoléhejte

Lidé často souhlasí s nižší odměnou za práci avšak pod vidinou bonusů a benefitů. Jenže všechno co není zaznamenáno v pracovní smlouvě, je jen na dobré vůli vašeho zaměstnavatele. Často se stává, že personalista utáhne nový lidský zdroj na příslib o motivační složce platu, která může činit až polovinu platu, avšak zapomene dodat, co všechno musí zaměstnanec vykonat.

V praxi jde tak o to, že zaměstnavatel není stále s výkonem zaměstnance spokojen a přislíbenou odměnu mu tak ne a ne vyplatit. Řešení pro zaměstnance může být relativně jednoduché. Stačí odejít ke konkurenci.

Přihlaste se k odběru novinek