Stavební spořitelny umně kombinují pro stanovení výnosů úrokových sazeb a státní podpory. Podle podobné optiky jsme propočítali výkonnost penzijních fondů za rok 2010. Naše čísla se od těch oficiálních liší. Radikálně.
Některé stavební spořitelny nabízejí ve svých reklamních kampaních až šestiprocentní roční výnos. Na vklady přitom poskytují nejvýše až tříprocentní roční úrokovou sazbu. Zbytek výnosu zajišťuje připisovaná státní podpora. Penzijní fondy oproti tomu využívají jen reálné zhodnocení. I jim by se hodilo, kdyby šikovně roční výnosy manipulovaly o připisované státní příspěvky. Čtěte také: Pro koho je vhodné penzijní připojištění?
Ještě než si přečtete finální čísla, podívejte se, jak jsme postupovali při stanovení výnosů penzijních fondů za rok 2010.
Strasti penzijních fondů
Penzijní připojištění, potažmo penzijní fondy, se dlouhodobě potýkají s nízkými výnosy. Ty nejsou způsobeny tím, že by odpovědní pracovníci ve fondech, kteří mají na starosti investování se svěřeným penězi, dělali něco špatně, ale je to dáno legislativou. Zákony svazují penzijním fondům ruce. Především pak dvěma ustanoveními. Penzijní fond musí každoročně připisovat kladný výnos a současně může investovat jen do takových aktiv a v takovém množství, jaké je uvedeno v zákoně.
Investice penzijních fondů jsou tak ryze konzervativní. Většina svěřených finančních prostředků účastníků penzijního připojištění je v dluhopisech. A k tomu všemu státních. Čtěte také: Penzijní fondy zveřejňují hospodářské výsledky. Výnosy jsou okolo dvou procent
Z výše uvedeného vyplývá, že penzijní fondy nemají příliš možností, jak rozšířit příspěvky účastníků. Akcií mají v držení málo a pokud dojde k poklesu jejich hodnoty, vyprodávají je rychleji, než běžný investor.
Proto jsou obvyklé výnosy, které se pohybují okolo inflace. Společnost Next Finance spočítala, že reálné zhodnocení penzijních fondů od roku 2000 do roku 2009 bylo 0,3 procenta.
Vybrané ukazatele penzijních fondů za rok 2010
| Penzijní fondy | Počet klientů | Prostředky účastníků | Přijaté příspěvky a připsané výnosy |
| AEGON PF | 116 444 | 3 731 665 000 Kč | 1 589 000 000 Kč |
| Allianz PF | 164 176 | 9 538 982 000 Kč | 1 538 000 000 Kč |
| AXA penzijní fond | 499 072 | 33 245 247 000 Kč | 32 000 000 Kč |
| ČSOB PF Progres | 308 873 | 9 270 520 000 Kč | 1 143 000 000 Kč |
| ČSOB PF Stabilita | 431 741 | 17 762 848 000 Kč | 1 066 000 000 Kč |
| Generali PF | 57 027 | 2 632 701 000 Kč | 517 000 000 Kč |
| ING Penzijní fond | 429 126 | 23 910 458 000 Kč | 1 598 000 000 Kč |
| PF České pojišťovny | 1 179 881 | 52 124 745 000 Kč | 4 312 000 000 Kč |
| PF České spořitelny | 907 803 | 35 173 368 000 Kč | 2 822 000 000 Kč |
| PF Komerční banky | 501 199 | 28 718 275 000 Kč | 1 578 000 000 Kč |
| Celkem | 4 595 342 | 216 108 809 000 Kč | 16 195 000 000 |
Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR; Zpracování: investia.cz
V tabulce jsme uvedli výsledky penzijních fondů, které reportují Asociaci penzijních fondů ČR. Jde o zhruba desítku údajů, ze kterých se dají vyčíst souhrnné informace. Pro potřeby tohoto příspěvku nás nejvíce zajímaly položky „Prostředky evidované ve prospěch účastníků“ a „Přijaté příspěvky a připsané výnosy po odečtení vyplacených prostředků za dané čtvrtletí“. V našem případě pak za celý kalendářní rok, neboť jsme čtvrtletní údaje sečetli.
Z těchto dvou číselných údajů jsme vytvořili poslední číslo, kterým jsou „skutečné“ výnosy penzijních fondů. To ostatně zachycuje poslední tabulka. Čtěte také: Penzijní připojištění a penzijní fondy v číslech
Skutečné a „vypočtené“ výnosy penzijních fondů v roce 2010
| Penzijní fondy | Vypočtený výnos | Skutečný výnos |
| AEGON PF | 42,58 % | 2,11 % |
| Allianz PF | 16,12 % | 3,00 % |
| AXA penzijní fond | 0,10 % | 2,34 % |
| ČSOB PF Progres | 12,33 % | 1,04 % |
| ČSOB PF Stabilita | 6,00 % | 1,50 % |
| Generali PF | 19,64 % | 2,10 % |
| ING Penzijní fond | 6,68 % | 2,14 % |
| PF České pojišťovny | 8,27 % | 1,47 % |
| PF České spořitelny | 8,02 % | 2,00 % |
| PF Komerční banky | 5,49 % | 2,35 % |
Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR; Zpracování: investia.cz
Z našich propočtů je vidět, že kdyby penzijní fondy do výnosů přičítali státní podporu, byly by výsledky zcela jiné. Jasným favoritem by byly ty penzijní fondy, které vedou své klienty k vyšším měsíčním úložkám. Naprosto by propadly velké fondy, které mají plno klientů, jež ukládají menší sumy peněz. Samostatnou kapitolu by pak tvořily ty penzijní fondy, které vznikly teprve nedávno a mají relativně nízký objem celkových peněz od účastníků a přijaté příspěvky a výnosy. Čtěte také: Penzijní připojištění: Pětistovka měsíčně vás v penzi nespasí