Výsluhová renta

Výsluhová renta je záležitostí těch, kteří v minulosti pracovali v ozbrojených nebo záchranných složkách. Mají na ni nárok především vojáci z povolání, policisté a hasiči.

Na konci článku naleznete i vysvětlení pojmu renta, rentiér a ucelili jsme základní otázky a odpovědi našich čtenářů.

Nárok na výsluhovou rentu

Nárok na výsluhovou rentu vzniká tím, že odsloužíte patřičný počet let. Na pravidelnou rentu mají nárok po uplynutí 15 let služby vojáci, policisté, celníci, hasiči a pracovníci vězeňské služby. Renta se jim vyplácí až do penze. Její výše se odvíjí podle výše platu. V okamžiku, kdy dotyčnému nebo dotyčné pobírající výsluhu vznikne nárok na odchod do důchodu, vypočítá se důchod. Je-li nižší než dosud pobíraná renta, stát ji automaticky dorovná a to až do smrti pobíratele. Po této době můžete odejít ze služby a dále pobírat výsluhovou rentu, anebo nadále pracovat pro vojsko, policii či požárníky.

Zdanění výsluhové renty

Výsluhová renta nepodléhá zdanění daní z příjmu, jako je tomu například u mzdy nebo příjmů z podnikání. Jde v podstatě o sociální dávku, která je vyplácená po splnění výše uvedených podmínek. Výplatu výsluhové renty má na starost příslušné ministerstvo. V případě vojáků je to ministerstvo obrany, u policistů pak ministerstvo vnitra.

Průměrná výše výsluhy se pohybuje okolo 12 tisíc korun měsíčně.

Renta nebo jednorázová výplata?

Výsluhová renta může být dvojího typu. Buďto dotyčný může získat jednorázovou výplatu za celou svou službu u sboru, anebo si nechávat posílat každý měsíc předem danou částku. Vyplatí se propočítat, co se vyplatí víc. Stačí vzít měsíční rentu a vydělit ji sumou jednorázové výplaty. Poté vše vydělit ještě 12 (tj. počet měsíců v roce). Vyjde vám počet let, po kterou byste dostávali rentu, pokud byste si ji nechávali vyplácet měsíčně. Ve většině případech je výhodnější si nechávat výsluhovou rentu vyplácet každoměsíčně.

Výsluha u policie a v armádě

Podívejte se, jak velkou výsluhu lze dostat po splnění minimální délky služebního poměru u policie, bezpečnostních sborů a v armádě.

Jak vysoká je výsluha a jak se vypočítává?

Při výpočtu výše výsluhového příspěvku se u vojáků vychází z průměrného měsíčního hrubého platu (PMHP), u policie pak z měsíčního hrubého služebního příjmu (MHSP). Základem pro výsluhu u vojáků je splnění 15leté služby. Základní výše renty činí pět procent z PMHP. S přibývajícím počtem odsloužených let. Za 20 let služby může výsluha dosáhnout 36 procent průměrného měsíčního hrubého platu.

V případě policie vzniká nárok na výsluhu rovněž po 15leté službě a činí 20 procent MHSP. Za 16 až 20. rok služby se příspěvek zvyšuje o tři procenta za každý ukončený rok. O další dvě procenta ročně se zvýší výsluha při odsloužení 21 až 25 let. O další jedno procento ročně se zvýší výsluhový příspěvek u osoby vykonávající službu nad 26 let. Maximální výše měsíční renty může činit 50 procent měsíčního hrubého služebního příjmy policisty.

Změna renty v důchod

Jestliže se příjemce výsluhové renty dostane do věku, kdy má nárok na starobní důchod, proběhne vlastní výpočet důchodu. V tomto případě se postupuje podle zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Respektive podle paragrafu 160, kde je uvedeno, že Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu anebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity. Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.

To znamená, že pokud bude výsluha vyšší než váš starobní důchod, bude vám doplacen rozdíl mezi výsluhou a důchodem. Čtěte také: Odchod do důchodu je závislý na několika faktorech

Související články:

Tip » Výsluhová renta u policie a v armádě

Tip » Doživotní renta

Tip » Čerpání renty

Renta, výsluhy a otázky a odpovědi

Co je to renta?

Renta je zpravidla stálý příjem, který pobírá dotyčná osoba. Jedno zda jde o sociální dávku v podobě důchodu anebo o výnos z majetku. V minulosti plynula renta z pronájmu – jedno zda šlo o nájem půdy nebo nemovitosti.

Osoba pobírající rentu se nazývá rentiér.

Renta prezidenta

Doživotní rentu dostává i bývalý prezident republiky. Má na ní nárok v okamžiku, kdy mu skončí volební období. Její výše je pevně stanovena. Kromě samotné renty má exprezident nárok i na další finanční a nefinanční plnění. Více o rentě pro prezidenta se dozvíte v článku Kolik stojí prezident.

Valorizace renty

Policejní i vojenská renta podléhá pravidelné valorizaci. Informace o valorizace výsluhové renty pro rok 2018 jsme zpracovali do samostaného článku Valorizace renty.

Kdo vyplácí rentu?

Výplatu renty provádí příslušné ministerstvo – pro bývalé vojáky z povolání jde o ministerstvo obrany, pro policisty nebo hasiče ministerstvo vnitra.

Výsluhový příspěvek a starobní důchod

Při pobírání výsluhového příspěvku není možné pobírát zároveň starobní důchod. Vše si můžete přečíst výše v odstavci Změna renty v důchod.

 
Nejčtenější: Důchody 2019 a Důchody 2020 | Důchodový průvodce | V kolika letech můžete jít do důchodu?

Kam dál? Projděte si obsah investia.cz

Přihlaste se k odběru novinek