reklama

Proměny finanční rezervy v průběhu života

redakce dne 28. 05. 2012 - 01:00

Finanční rezerva je pohotovostní zdroj peněz v době, kdy je potřebujete čerpat nad běžný rámec. Během života se navíc mění.
 

Finanční rezerva má své neodmyslitelné místo v osobních a rodinných financích. Z ní jsou hrazeny veškeré mimořádné útraty, ať už jde o výměnu rozbité pračky či ledničky za novou, nebo zaplacení většího výdaje třeba za dovolenou.

S dostatečně velkou rezervou tak nemusíte žádat své nejbližší o půjčku, či se zadlužovat u bank a nebankovních společností. Většinou nejde o žádné velké peníze, ale jen o několikanásobek vašich měsíčních výdajů. I přesto je nutné peníze uložit tam, kde budou alespoň o trochu lépe zhodnoceny a zároveň je budete mít kdykoliv k dispozici. Nejlépe do druhého dne.

Finanční rezerva a spořicí účet

Finanční rezerva je v poslední dekádě úzce spjata se spořicími účty. Je to logické. Spořicí účty jsou lépe úročeny než osobní účty a dokáží tak o něco lépe uchovat hodnotu peněz proti působení inflace. Zároveň máte peníze kdykoliv k dispozici. Podle pravidel bankovních plateb musí tuzemské banky a družstevní záložny připsat peníze z účtu na účet do druhého pracovního dne. Jde o režim D+1.

Vlastní kapitolou je ztráta zaměstnání a tím spojený výpadek příjmů, na kterém jste byli do určité míry závislí. Toto období je pro řadu lidí pomyslným prubířským kamenem. Například ING Bank ve svém průzkumu z loňského prosince zjistila, že průměrná česká domácnost by ze svých rezerv vyžila dva měsíce a devět dnů. To je dost málo. Standardem by mělo být nejméně trojnásobně období.

Výše finanční rezervy se odvozuje od vašich výdajů, životní situace a finančních závazků. Většinou se násobí měsíční výdaje předem daným číslem. Jste-li svobodný člověk, bez závazků v podobě rodiny či půjček, měla by vám postačovat tříměsíční rezerva. Rodinný stav, potomci a dluhy kladou na celkovou sumu finanční rezervy další nároky.

Probereme si několik životních situací, kdy je vhodné mít dostatečně vysokou rezervu. Doporučené hodnoty považujte prosím jako minimální. I v tomto ohledu platí, že více peněz znamená lepší pohodu ať už po duševní či životní stránce.

Jsem single

Pro nezadané či nesezdané lidi, kteří nemají žádné závazky v podobě nezbedného potomstva či úvěrů, by měla dostačovat finanční rezerva v podobě tříměsíčních výdajů. Máte-li například čisté měsíční příjmy 20 tisíc korun a výdaje pak o pět tisíc nižší, měla by rezerva činit alespoň 45 tisíc korun.

Proč se rezerva počítá z výdajů?

Častým úskalím je samotný výpočet finanční rezervy. Ta se může stanovit násobkem průměrného měsíčního příjmu anebo výdajů. Je vhodnější vypočítávat výši finančních úspor z výdajů. A to z následujícího hlediska. V osobních i rodinných financích jsou důležitou složkou rozpočtu právě výdaje. Jde o velkou skupinu, která se dá různě optimalizovat. Ať už z hlediska zbytných a zbytečných výdajů anebo třeba tím, že si některé věcí, jako třeba pořízení půjčky, či potomka, prozatím odpustíte. Jediným příjmem je u drtivé většiny lidí jejich plat, který navíc nelze flexibilně zvyšovat.

Výdaje tak mají největší vypovídající hodnotou o vaší schopnosti hospodaření s penězi. Jestliže máte výdaje vyšší než příjmy, děláte něco špatně.

Mám rodinu

Chystáte-li se založit rodinu anebo ji už máte, měli byste tomu přizpůsobit i výši finančních prostředků v rámci vaší rezervy. Tříměsíční rezerva je v pořádku, ale šestiměsíční působí o dost lépe. Hlavně za předpokladu, kdy si pořídíte potomka a jeden z rodičů je na mateřské/rodičovské dovolené a kromě toho platíte hypotéku za nemovitost, ve které bydlíte.

Senioři jsou jako single

Poslední skupinu představují lidé, kteří nemusejí pečovat o své potomky, avšak nejsou ještě v důchodu. Z pohledu výše finanční rezervy jde o totéž, jako když byli svobodní. Jestliže máte do důchodu pět let a méně, stojí za zvážení, jestli nebudete potřebovat peníze na stavební úpravy nemovitosti, kterou obýváte.

Výše uvedené platí v okamžiku, kdy potřebujete čerpat finanční prostředky na mimořádné výdaje. Mírně odlišný vývoj je platný v případě, že ztratíte zaměstnání a vaše výdaje jsou o dost vyšší, než kolik činí podpora v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti

Klíčovým elementem pro stanovení finanční rezervy je i podpora v nezaměstnanosti. Podpora je vypočítávána na základě zprůměrované čisté mzdy, ze které získáte po předem danou dobu určitou část. Ta je stanovená procentně a pro první dva měsíce je stanovena na 65 procent vašeho platu. Finanční podpora může činit nejvýše 13 761 Kč (při doložení příjmů) a 3 562 Kč, když své příjmy nedoložíte.

Ztráta práce vs Bilancování nad propastí

V případě ztráty zaměstnání a tím i pravidelného výdělku máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základní info naleznete ve výše uvedeném boxu. Teoreticky byste měli během prvních pěti měsíců být schopni vyžít z kombinace úspor a podpory v nezaměstnanosti. To samozřejmě za předpokladu, činil-li váš plat nejvýše 1,1 násobek průměrné mzdy. Výše uvedená podpora v nezaměstnanosti je stanovená na částku lehce překračující průměrnou mzdu.

Podle již uvedeného průzkumu dokáží lidé v případě nepříznivé finanční situace omezit až čtvrtinu svých běžných měsíčních výdajů. V praxi to znamená, že máte-li výdaje nižší než příjmy, měli byste být schopni vyžít i s nižší rezervou, než kterou máte k dispozici.

Diametrální pohled na rezervy může mít manažer, který pobíral stotisícový plat, platil hypotéku odpovídající polovině jeho čistého příjmu. Od Úřadu práce dostane maximální možnou podporu 13 761 korun. Pokud bude mít štěstí, může si u své banky vyjednat odložení několika splátek hypotéky. Závazku v podobě hypotečního úvěru se tím však nezbaví. Než si najde novou práci anebo se dostane na dřívější úroveň svých příjmů, může uplynout nějaký čas. Zde platí, že je vhodnější mít o dost vyšší finanční rezervu, než je tomu u výše uvedených případech. Namístě by byla třeba offsetová hypotéka.