Penzijní fondy jsou často proklínány v internetových diskusích. Diskutujícím vadí, že generují nízké výnosy, které ve většině případů stěží pokryjí inflaci, zřídkakdy ji překonají. Ve spoření na stáří však má penzijní připojištění svou nezastupitelnou úlohu.
Penzijní fondy jsou vhodné pro všechny, kteří myslí na penzi a současně chtějí své peníze ukládat konzervativně. Kladem také je, že v případě dlouhověkosti může účastník penzijního připojištění na svém penzijním fondu vydělat. A to v případě, že si nechá zasílat doživotní rentu.
V diskusích o důchodové reformě se občas zapomíná na potenciální aktéry, kteří budou mít v budoucnu větší slovo než dnes. Jde o penzijní fondy, kterých je v České republice deset. Již dnes představují konzervativní výnosy.
Penzijních fondů je sice deset, ale společností, které je provozují pouze devět. Je to dáno tím, že společnost ČSOB Penzijní fondy má ve svém portfoliu dva fondy a to Progres a Stabilita.
Klíčovou právní normou, která upravuje vztahy na poli penzijního připojištění je zákon o penzijním připojištění. Ten jasně definuje provozovatele fondů a jeho účastníky.
Na druhou stranu nejsou vklady v penzijních fondech nijak pojištěny. Stát však toto případné riziko ošetřil tím, že stanovil přesnou investiční politiku pro každý fond působící na tuzemském trhu. Nemělo by se tak stát, že by klienti o vložené peníze přišly. Penzijní fondy mají navíc ze zákona povinnost každoročně připisovat kladný výnos účastníkům. I kdyby fond finančně krvácel, musí svým klientům připsat alespoň symbolické zhodnocení ve výši 0,1 procenta.
Složení investičního portfolia penzijních fondů
Penzijní fondy musí ze zákona držet přesný objem jednotlivých finančních aktiv. Na dodržování zákona dohlíží hlavní regulátor trhu, kterým je Česká národní banka. Náhled na loňské složení investičního portfolia jednotlivých penzijních fondů byl podle výroční zprávy Asociace penzijních fondů ČR následující.
Drtivou většinu majetku držely penzijní fondy v dluhopisech, které činily 84 procent svěřených prostředků od účastníků penzijního připojištění. Druhou nejvýznamnější položkou byly peníze na bankovních účtech a termínovaných vkladech V této kapitole měly fondy loni uloženo 7,6 procenta finančních prostředků. Další významnou skupinu tvořily podílové listy (3,7 procenta). V pokladničních poukázkách měly penzijní fondy uloženo půl procenta svěřených peněz. Shodně po 0,8 procentu měly fondy v nemovitostech a v akciích. V ostatních aktivech měly fondy uloženo 2,6 procenta peněz.
Ošidné průměry
Nutno podotknout, že počet účastníků za rok 2010 byl 4,595 milionu, kteří do penzijních fondů poslali 232,425 miliardy korun. Na jednoho účastníka tak loni připadalo 229 811 korun. Když tuto částku vydělíme průměrnou měsíční výší starobního důchodu, vyjde nám číslo 22,7, které vyjadřuje kolik měsíců by penzijní fond vyplácel důchodovou rentu každému svému účastníkovi.
Průměrný věk dožití v důchodu se v Česku pohybuje okolo devíti let. V praxi to znamená, že když odejdete do důchodu v 62 letech, podle mortalitních tabulek Českého statistického úřadu byste měli zemřít o devět let později, tj. v 71 letech.
I když penzijní fondy představují konzervativní způsob zhodnocování finančních prostředků, neměly by v investičním portfoliu chybět rizikovější investice. Třeba do podílových fondů nebo akcií.