Co má společného důchodová reforma, DPH, rozklikávací rozpočet a neochota lidí přijmout zmenšení sociální úlohy státu?
Stačilo necelých 40 let komunistické degenerace, aby výrazně přepsala způsob myšlení lidí. Ti stále doufají, že se o ně stát postará v každé fázi jejich života.
Důchodová reforma je už dopředu odsouzená k zániku. Vaz jí srazí lidé, kteří stále věří ve stát a odmítají vzít život do vlastních rukou. Zejména pak neochota lidí přizpůsobit se trendu, že mají svůj život ve svých rukách. Tato idea založená na svobodě a demokracii je pro řadu lidí hudbou z budoucnosti. Stačí se podívat na předvolební průzkumy, kde necelá polovina Čechů dává přednost levici.
Důchodové patálie
Podle řady různých průzkumů preferují zejména starší lidé, levicoví voliči a sympatizanti a obecně osoby s nižším vzděláním stav, kdy se o ně postará stát. Postarší obyvatelé mají na mysli starobní důchody, zbytek pak kromě důchodů a i další sociální dávky. Těch je pestrá paleta. Stačí si vybrat. Potřebným se samozřejmě pomáhat musí, ale všechno má své meze.
Již nyní by měl stát, potažmo vláda, začít komunikovat se svými obyvateli, že je zkrátka v jejich důchodu řádně nezabezpečí. Tento fakt vyplývá zejména z průběžného důchodového systému. Ten dobře funguje v okamžiku, kdy je málo důchodců a hodně zaměstnanců. Opačný poměr, tedy kdy je důchodců více než zaměstnanců, jenž odvádějí důchodové pojištění, je nežádoucí.
Aktuálně začínající důchodová reforma řeší jen část problému. Navíc z průběžného systému bude důchodová reforma odvádět část zdrojů, které budou státu chybět. Již nyní se důchodový systém potýká se schodky. Chybějící zdroje se dají dorovnat například zvýšením daní z přidané hodnoty.
Stačí přitom relativně málo. Rozklikávací rozpočet a důslednější výběr daně z přidané hodnoty.
Všespásná DPH
Výhodou daně z přidané hodnoty je, že po jejím zavedení velice rychle naběhnou příjmy do státní pokladny. Nevýhodou je pak to, že zvýšením DPH, či zavedením jednotné sazby, poskočí ceny za výrobky a služby. Tím se roztočí kolo inflace a navyšování sociálních dávek. Nezapomínejme, že důchody jsou valorizovány na základě růstu cen v ekonomice. Na podobném principu jsou založeny i ostatní sociální dávky.
Proti nekonečnému zvyšování sazeb DPH či jejich sjednocování hovoří především argument, že státu se nedaří efektivně vybírat tuto daň. Aktuálně má stát manko na výběru této daně okolo 50 miliard korun ročně. To představuje zhruba polovinu schodku státního rozpočtu. K tomu ještě můžeme připočíst dalších zhruba sto miliard korun, které stát každoročně zbytečně tratí na tom, že nemá veřejný rozklikávací rozpočet,
Co je to rozklikávací rozpočet?
Rozklikávací rozpočet je moderní nástroj pro správu veřejných peněz. Široká veřejnost má možnost nahlédnout do všech plateb státu. Význam to má jak pro novináře, kteří tak mohou odhalovat rozpočtové šlendriány, tak i pro soukromovou sféru, která má zájem dodávat státu, krajům, obcím či dalším příspěvkovým a rozpočtovým organizacím. S trochu nadsázky tak můžete vidět, za kolik obecní úřad v obci, ve které bydlíte, platí třeba za pastelky.
Proč se státu nedaří vybírat DPH?
Jedním z kritérií výběru berně z přidané hodnoty je do určité míry poctivost podnikatelů. Část plátců DPH dokáže falšovat své účetnictví na tolik dobře, že je zkrátka úřednicí finančních úřadů nemá šanci odhalit. A pokud již nějaký daňový podvod odhalí, často chybí i potřebná důraznost a důslednost při vymáhání daně.