Nejeden budoucí starobní důchodce se zděsí, když mu Česká správa sociálního zabezpečení pošle výměr jeho starobního důchodu. Ten je závislý na odvodech pojistného.
Nízký důchod je dán několika faktory. Mezi ně patří především nízká délka trvání pojistného a nízký vyměřovací základ. V praxi tak platí, že čím kratší dobu jste pracovali a vykazovali legální nízké příjmy, tím bude váš důchod nižší.
Nejčastěji jde o lidi, kteří část své mzdy dostávali na černo, tzv. „na ruku“. Druhou poměrně četnou skupinou jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si platily minimální možnou výši odvodů na důchodové pojištění.
Úskalí příjmů na černo
Princip příjmů na černo (peníze na ruku) funguje následovně. Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci minimální mzdu, ze které odvede všechny odvody na zdravotní a sociální pojistné. Zaměstnanec pak dostane bokem další peníze, třeba tolik, kolik činí čistá mzda vypočtená z té minimální. Zaměstnavatel tak „dorovná“ svému zaměstnanci mzdu, jen z onoho rozdílu neodvede sociální a zdravotní pojištění. Tímto nekalým jednáním se připraví o část důchodu, který by jim byl vyplácen, kdyby veškeré příjmy byly vykazovány podle skutečnosti. Zatímco na odvodech zdravotního pojištění v současné době příliš nezáleží, pojistné na sociální zabezpečení se projeví v dlouhodobém horizontu, v některých případech až za několik desetiletí.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která v České republice dohlíží na odvody na sociální zabezpečení a zabývá se výpočty důchodů a jejich následné výplaty obyvatelům, nad podobnými nekalými praktikami zvedá výstražně prst. Z dlouhodobého hlediska není pro žádného ekonomicky aktivního člověka žádoucí, aby si nechával vyplácet nižší mzdu a zároveň dostával peníze bokem.
OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné mají oproti zaměstnancům tu nevýhodu, že pojistné na důchodové účely musejí odvádět sami. OSVČ využívají vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění. Metodika pro výpočet a odvod pojistného je následující. Jestliže OSVČ vykonává hlavní výdělečnou činnost, musí být částka, ze které se bude stanovovat platba na sociální pojistné, alespoň 50 procent daňového základu. Minimální vyměřovací základ odpovídá jedné čtvrtině průměrné mzdy. OSVČ si může sama stanovit vyšší vyměřovací základ, avšak toho není v praxi tak často využíváno.
Druhým faktorem je, že OSVČ mají větší možnost k získání příjmů na černo. Oblíbený způsob podnikání celé řady tuzemských živnostníků je metoda BUSu, tj. bez účasti státu. Podnikatel nepřizná státu část svých příjmů.
Osobní vyměřovací základ
Výpočet starobního důchodu je závislý na průběžných příjmech během vašeho života. Osobní vyměřovací základ tvoří u zaměstnanců průměr ročních příjmů, které jsou dosažené v rozhodném období. U osob samostatně výdělečně činných je důležitý měsíční průměr z vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky, ze kterých hradily pojistné na důchodové pojištění.