Penzijní reforma přinese staronový produkt, prostřednictvím kterého si budete moci spořit na penzi. Třetí pilíř vás ale spořit nenaučí.
Stát se snaží donutit své obyvatele, aby se odpovědně připravili na stáří. Politikům, kteří v současné době představují vedení státu, se nelze příliš divit, že nechtějí uvádět skutečný stav věcí. Ostatně ani jejich předchůdci se do vysvětlování budoucnosti také příliš nepouštěli. Lakonické sdělení, že stát za 30 let nebude mít peníze na důchody a penzistům tak poklesne životní úroveň, je politická sebevražda. Proto na to jdou hezky od lesa.
Penzijní připojištění je začátek
Penzijní připojištění je dobrý začátek pro to, abyste si začali budovat finanční rezervu pro podzim života. Stát se snaží motivovat zodpovědné obyvatele tím, že jim k jejich vkladům přidá státní podporu, případně si střadatelé mohou snížit daňový základ. Byť jsou oba bonusy spíše v symbolické rovině, význam mají.
Zodpovědnější jedinci si zřejmě nejednou položí otázku v duchu „Jaký budu mít důchod?“ Jestliže odcházíte do důchodu za 20 let a později, odpověď je jednoduchá. Váš starobní důchod bude o dost nižší než u seniorů, kteří odcházejí do penze nyní. Respektive přepočtená výše průměrného důchodu k průměrné čisté mzdě. Aktuálně je to okolo 50 procent, za desetiletí se to s největší pravděpodobností sníží o čtvrtinu.
Třetina klientů penzijních fondů spoří méně než 300 korun měsíčně.
Jenže penzijní připojištění nemá dostatečný efekt. I když si smlouvu sjednali téměř všichni ekonomicky aktivní lidé a podle údajů Asociace penzijních fondů ČR je to 4,5 milionů lidí, necelých 40 procent z nich, zhruba 1,7 milionu, si spoří méně než 300 korun měsíčně.
Průměrný klient libovolného penzijního fondu má naspořeno zhruba 45 tisíc korun.
I z tohoto pohledu je nasnadě, že s reformou penzí, která se již pomalu rozbíhá prostřednictvím tzv. malé důchodové reformy, bylo vhodné přijít s mírně pozměněným konceptem penzijního připojištění.
Doplňkové spoření na penzi vás nespasí
Tak se i stalo. Penzijní připojištění bude nahrazeno doplňkovým spořením na penzi, které využívá stejný princip. Střadatel si odloží stranou předem daný objem peněz a získá k němu státní podporu, případně si sníží daňový základ. Oproti „penzijku“ dojde ke změně státní podpory v závislosti na vloženém měsíčním příspěvku účastníka. Rozdíl je zachycen v přiložené tabulce.
Srovnání státních příspěvků na vklad účastníka
| Vklad účastníka | Státní příspěvek (do konce roku 2012) | Státní příspěvek od roku 2013 |
| 100 Kč | 50 Kč | 0 Kč |
| 200 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 300 Kč | 120 | 90 |
| 400 Kč | 140 | 110 |
| 500 Kč | 150 | 130 |
| 600 Kč | 150 | 150 |
| 700 Kč | 150 | 170 |
| 800 Kč | 150 | 190 |
| 900 Kč | 150 | 210 |
| 1 000 Kč a vyšší | 150 | 230 |
Zdroj: Ministerstvo financí; Zpracování: investia.cz
Od doplňkového spoření na penzi, které v redakci zkráceně nazýváme jako penzijní připojištění dva, nelze očekávat masivní zvýšení peněz v penzijních fondech. Maximální možnou úložku ve výši jednoho tisíce korun budou spořit ti, kteří tak činí nyní, případně těch několik málo lidí, jenž se rozhodnou úložku navýšit. Největší třesk nastane na opačné straně stupnice. Bude zajímavé sledovat, jestli se masa 1,7 milionu lidí rozhodne zvýšit příspěvky na minimálně tři stovky měsíčně anebo jim bude spoření na penzi lhostejné. První výsledky by měly být známé již na jaře příštího roku, kdy budou penzijní fondy, potažmo penzijní společnosti, které se transformují z fondů, zveřejňovat hospodářské výsledky za letošní rok.