Penzijku by slušela chytřejší úprava podmínek pro spoření a následné čerpání finančních prostředků.
Nynější doplňkové penzijní spoření (DPS) sleduje splnění podmínek 60/60, tj. věk účastníka musí dosáhnout 60 let a v minulosti musel naspořit alespoň 60 měsíčních úložek (případně jejich ročních nebo čtvrtletních ekvivalentů). Drtivá většina lidí si peníze podle Asociace penzijních společností v ČR z penzijního spoření vybírá najednou. Podle nových podmínek od ledna 2024 bude nutné spořit nejméně 120 měsíců, tj. 10 let. Tato změna je čistě kosmetická, neboť kdo chtěl, penzijní spoření si založil. Nebude čekat na dobu, aby si ho založil deset, patnáct let před důchodem.
Doplňkové penzijní spoření čekají od roku 2024 změny v úpravě státních příspěvků a jejich omezení pro starší střadatele.
Před 12 lety jsme na finančním serveru investia.cz napsali vlastní představu v článku Spoření na penzi podle investia.cz: Jednoduchá a rychlá alternativa. Zabývali jsme se myšlenkou, že by každý daňový poplatník mohl posílat svou daňovou slevu do penzijního připojištění. Tehdy činila částka 1 970 kroun, nyní je vyšší a to 2 570 Kč. Výše daňové slevy na poplatníka je nyní bezpředmětná. Chceme se zaměřit na vlastní prostředky, prostředky zaměstnavatele, státní příspěvky a daňové
Přečte-li si tento článek třeba ministra financí Zbyněk Stanjura, nebo odpovědná osoba z ministerstva financí a pokusí se na níže uvedené návrhy vyvolat debatu, případně je začlenit do zákona o penzijním spoření, budeme jedině rádi.
Studentské čerpání po šedesátce
Podle stávajících podmínek je možné, aby si účastník při dosažení 18 let vybral jednu třetinu naspořených finančních prostředků ze svého doplňkového penzijního spoření. Možnost platí za předpokladu, že mu rodiče smlouvu k DPS založili někdy v minulosti. Stávající stav je, že řada smluv k penzijnímu spoření skončí výběrem celé naspořené částky při dosažení věku 60 let a splnění druhé podmínky ohledně 60 úložek. Výplata případné renty jako přilepšení k důchodu při úplném zrušení penzijka postrádá smysl.
Při zavedení pravidla, že výplata části naspořených peněz je možná při dosažení 60 let, mohla by následující podmínka znít v duchu, že dalších deset let je možné získat zbylé finanční prostředky formou pravidelné měsíční renty.
Daňová sleva na penzi
A nebudeme chodit daleko, lepší než státní příspěvek by penzijku slušela daňová sleva na poplatníka. Nemusí být vyplácená celá, záleželo by na každém poplatníkovi. Jednou ročně by mohl její výši změnit. Čerpání daňové slevy by šlo navázat na pravidlo, že jedna koruna poslaná jako příspěvek by znamenala převedení jedné koruny z daňové slevy.
Zodpovědnější (a bohatší duchem i kapitálem) by se nezopakovali vyměnit část slevy na poplatníka za příspěvek k penzi. V redakci finančního serveru investia.cz si dokážeme představit i sociální inženýrství v duchu, že při přesunu celé daňové slevy na poplatníka by stát vyplatil bonus. Mírně by tak získali navrch lidé s vyššími příjmy a dokáží měsíčně uspořit vyšší tisíce korun. Na druhou stranu lidé s nižšími příjmy mají menší rozdíl mezi čistou mzdou a starobním důchodem.
Následně, pro vyšší motivaci ke spoření na penzi, by stát mohl postupně snižovat daňovou slevu na poplatníka. Pro středně a vyšší příjmové skupiny zaměstnanců (s výjimkou OSVČ) není stávající výše daňové slevy na poplatníka v jejich příjmech stěžejní.