Jak změnit český důchodový systém

Jaké možnosti a příležitosti mají české vlády ke změně důchodového systému k dispozici?

Již přes 25 let funguje český důchodový systém stejně jako na začátku 90. let minulého století. Téměř tři desetiletí probíhá v Česku debata o reformách penzijního systému. Kromě pár kosmetických úprav stávajícího důchodového schématu a jedné nepovedené důchodové reformě z roku 2012 se nestalo nic významného.

Čtěte také: Statistika výše důchodů

Úpravou důchodového systému se zabývala nejedna důchodová komise. Kromě medializace reformních potřeb nedosáhla žádná komise ničeho významného. I aktuální důchodová komise nazvaná jako Komise pro spravedlivé důchody v čele s Danuší Nerudovou nedopadne zřejmě jinak. Přitom řešení nemusíme zdlouhavě a těžce vymýšlet od píky, nýbrž se lze inspirovat třeba doporučeními Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

OECD ve své rozsáhlé zprávě nazvané Přehledy důchodových systémů v zemích OECD –
Česká republika
analyzovala český důchodový systém v porovnání s ostatními systémy zemí této organizace.

Mezi klíčová doporučení OECD patří následující:

Snížit minimální počet let pojištění potřebných k získání nároku na základní výměru důchodu i na jeho procentní výměru. Nyní je potřebná délka pojištění 35 let, například návrh z loňského roku ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je snížit délku na 25 let.

Čtěte také: PAYG: Průběžný systém financování důchodů

Zjednodušení výpočtu důchodu a zároveň zvýšení předvídatelnosti lidí o výši jejich budoucího důchodu.

Sbližování důchodového věku odchodu do důchodu mezi muži a ženami. Zároveň napojit zvyšování důchodového věku na střední délku života.

Zvýšit minimální věk odchodu do předčasného důchodu rovněž s napojením na střední délku života.

Odstranit odstupňování zvýhodnění podle věku u náhradní doby pojištění v obdobích nezaměstnanosti.

Zvýšit vyměřovací základ samostatně výdělečně činných osob ze současných 50 procent na 75 procent zisku, aby se lépe harmonizovaly odvody a nároky mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými s podobnými výdělky.

Vyhnout se podpoře samostatně výdělečné činnosti prostřednictvím nižších odvodů, které vytváří nižší důchodové nároky.

Čtěte také: Proč mám nízký důchod?

Zvážit financování části důchodů i přes jiné zdroje, než je sociální pojištění. Například přerozdělit do důchodů část daní.

Nízké důchody v závislosti na mzdě

V Česku oproti zemím OECD mají lidé starších 65 let nižší příjem. V průměru získávají lidé žijících v členských zemích OECD 87 procent příjmu celé populace, v Česku je to 74 procent pod průměrem. Silný vliv na nižší příjmy v penzijním věku má i předchozí československý důchodový systém, který nepatřil s výší důchodu mezi premianty. Například v roce 1996 až 2018 se průměrná hrubá mzda zvýšila o více než 200 procent, vyplácené důchody byly prostřednictvím valorizací zvýšené o 150 procent.

Čtěte také: Sedm případů, jak mít nízký anebo žádný starobní důchod

Podle zmíněné studie jsou důchody v Česku velmi koncentrované. Rozvrstvení jejich výše je alarmující. Drtivá většina tuzemských penzistů (83 procent důchodců a 91 procenta důchodkyň) se příjmově pohybuje v rozmezí od 25 do 50 procent hrubé průměrné mzdy. Starobní důchod vyšší, než je 56 procent průměrné mzdy, pobírá pouze pět procent důchodců a jedno procento důchodkyň.

Počet starších lidí ve věku 65 let a více se v letech 2019 až 2060 zvýší o více než 50 procent. Avšak zároveň dojde v letech 2019 až 2059 k poklesu populace ve věku od 19 do 64 let o 18 procent.

Na základě těchto čísel je důchodová reforma potřebná. Neřešení tohoto stavu bude mít za následky snížení státem vyplácených penzí oproti průměrné hrubé mzdě. A tím pádem i nižší životní úrovni českých důchodců.

Přihlaste se k odběru novinek