Pohádka o hodném dědečkovi, který všechno rozdal a pak si to vzal zpět

Žil byl jeden moc hodný dědeček, který svým dětem a vnoučatům rozdal vše co měl. Synovi dal rodný dům, dceři kus políčka a lesa, vnoučatům pak úspory na vkladních knížkách. Manželce věnoval darem auto a kamna. Jak utíkal čas, měnil se i vztah dědečka k jeho nejbližším.

Nejdříve si vzal od své manželky auto a kamna. Poté požádal syna o vrácení rodného domu. Ten mu vyhověl, neboť byl slušně vychovaný. Totéž provedl se svou dcerou, která mu vrátila rodinné pozemky a les. S vnoučaty trochu zápasil, ale nakonec od nich vkladní knížky „vydyndal“.

Nepřipomíná vám to něco? Pokud ano, pohádka má pokračování i v reálném životě. Jen si namísto dědečka dosaďte hodný český stát v čele s ministrem financí, který se chová jako účetní.

Státní podpory: Stát dal, stát vzal

Léta páně 1994 zavedl český stát stavební spoření se štědrou státní podporou. Podmínky vyplácení podpory vláda v roce 2004 změnila. I přesto se lidem vyplatilo spořit si. Stavební spoření nebylo nikdy účelově svázáno se skutečným bydlením. Po ukončení povinné vázací doby si každý, kdo měl smlouvu, mohl peníze převést na svůj účet a naložit s nimi podle svého uvážení. Jednoho dne se ve vládě objevil politik, kterého můžeme nazývat třeba jako účetní, jenž se rozhodl, že ušetří ve státní kase nějaké peníze. A to v řádu několika jednotek miliard. Domluvil se s dalšími soukmenovci a chce v minulosti schválenou výsadu zrušit a ještě zdanit. Čtěte více: Kde bydlet, za kolik a proč se vlastní bydlení nevyplatí každému

Co vlastně čekat od účetního, který zastupuje stát? Máte-li životní pojištění nebo penzijní připojištění, může se vám stát, že v budoucnu zaplatíte speciální daně i z těchto produktů, které zatím neplatí, ale náš šikovný úředníček se bude snažit přinést do státní pokladnice další jednotky miliard korun.

Morové rány a likvidace střední vrstvy v režii státu

Stát již v minulosti ústy svého vrchního účetního oznámil, že od roku 2012 ruší možnost odečíst úroky z hypotečních úvěrů z daní. Vypadá to, že stát systematicky likviduje střední vrstvu.

Zajímavou úvahu v minulosti napsal ve svém komentáři v Hospodářských novinách Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. Ve svém příspěvku se zamyslel, proč stát tak radikálním způsobem ruší podporu ke stavebnímu spoření. A hbitě si odpověděl. Ve stavebním spoření je uloženo aktuálně zhruba 415 miliard korun. V okamžiku, kdy stát omezí podpory, začne přibývat lidí, kteří budou své peníze vybírat. A kam je člověk bude chtít někam rozumně a především jistě uložit? Náš účetní lidem nabídne státní dluhopisy. Sice to už říkal v minulosti předchůdce pana účetního, ale nynější účetníček bude zřejmě zdárným realizátorem tohoto projektu, kterak zvýšit příjem do státní pokladny. Čtěte více: Hrozí nám hladomor? Ne, ale cena obilí bude vysoká

A zde číhá na lidi riziko. Půjčíte státu tím, že si od něj koupíte dluhopisy. Avšak stát je tak neseriozní partner, že ještě před vypršením platnosti vymyslí úhybný manévr, jak vám zaplatit málo na výnosech. Tedy pokud vám za jím vydané bondy vůbec vrátí zpátky peníze. Chytře schváleným zákonem se lidé nedočkají ani výnosu, ani svých peněz. Stát jen suše sdělí, že si peníze bezplatně ponechá dalších pět let. A za pět let se najde nějaký jiný účetníček, který vymyslí další piškuntálii.

A úplně nejhorší je, že vládá v čele se svým účetním nemá žádnou analýzu dopadů důsledkem omezení stavebního spoření. Ale o tom zase v jiné pohádce.

Přihlaste se k odběru novinek