Mateřství a dlouhověkost jsou dva elementy, které na ženy kladou vyšší nároky na budování finanční rezervy během života.
Ženy představují z finančního pohledu silně zranitelné subjekty. Vše je ukryto v jejich pohlaví. Mateřství a dlouhověkost jsou prvky, jenž nejsou v mužském světě. Z tohoto úhlu pohledu představuje ženskost
Mateřství jako finanční překážka
Péče o dítě a spokojený rodinný život, který je založen na hodnotách, je pro ženu náročný zejména proto, že v této fázi života se dobrovolně vzdává svých příjmů. Výpadek je tak o to větší, pokud jde o matku samoživitelku. Takových žen je ve společnosti rovněž určité množství. Někomu se rozpadne vztah ještě dříve, než se stačí dítě narodit. To jsou však krajní případy.
Mnohem častěji je situace, kdy žena po dobu svého mateřství přichází o výdělek a v okamžiku opětovného nástupu do zaměstnání dostává stejný plat, jako tomu bylo před odchodem na mateřskou a posléze rodičovskou dovolenou.
Plat před a po návratu z „mateřství“ je zhruba stejný. Zatímco ženiným kolegům a kolegyním mezitím platy rostly. Podobné rozdíly jsou i v platech mužů a žen, kteří mají stejné vzdělání a shodnou délku praxe. Průměrně činí tento rozdíl až třináct procent.
Nižší plat tak v praxi znamená i nižší šanci se dostatečně finančně zabezpečit na stáří. Oproti mužům tak ženy čelí dvěma úskalím. Za prvé tomu, že mají nižší příjmy, za druhé pak dlouhověkosti.
Dlouhověkost není na škodu
Ženy se podle statistik Českého statistického úřadu dožívají v průměru o šest let déle než muži. Důvody proč tomu tak je, se nebudeme zabývat. Nás zajímá zejména onen rozdíl. U žen platí, že podle počtu vychovaných potomků odcházejí do důchodu. V kontextu tohoto článku půjdou sice do důchodu dříve, alespoň ty narozené před rokem 1977. Avšak budou mít nižší důchod.
Protože se ženy dožijí vyššího věku, musejí mít našetřeno více peněžních prostředků než muži. Stačí si srovnat jednoduchý příklad. Muž má hrubý měsíční příjem 30 tisíc korun, žena pak o třináct procent méně. Její příjem tak činí „pouhých“ 26 548 korun. To za situace, že oba mají stejné pracovní předpoklady. To jsme ještě nevzali v úvahu situaci, že žena odchází do důchodu dříve, takže má kratší „sporoinvestiční“ horizont.
Kdyby si oba odkládali na penzi desetinu svých příjmů, bude mít muž po 25 letech odloženo 900 tisíc korun, zatímco žena jen 796 440 korun. I kdyby oba strávili v důchodu stejně dlouhou dobu, muž bude mít rentu plynoucí z jeho úspor vyšší. Kdybychom na výše uvedené vztáhli pravidlo, že muži se dožívají nižšího věku než ženy, budou rozdíly ještě větší.
Dlouhověkost tak není na škodu, ale bez dostatečné finanční rezervy je stáří o něco méně veselejší.