Sestěhování se k sobě je v partnerském vztahu zkouškou, která ho dokonale prověří. Buďto vede k založení rodiny anebo k rozchodu.
V tomto příspěvku si projdeme nástrahy ze společného bydlení mezi partnery, tak i mezi rodiči a jejich dětmi.
Jak na společné bydlení s přítelem/přítelkyní?
Romantickou představu o společném bydlení v páru velice rychle zboří praktické každodenní nástrahy. Počínaje ponožkami pod postelí, přes neopravený kapající kohoutek v koupelně, až po hádky kdo vynese odpadkový koš. Partnerské bydlení je novou zkušeností, ať už jde o první vážnější vztah, anebo o desátý.
Čtěte také: Partnerské finance: Mějte na začátku vztahu jasno
Společné soužití je rovněž otázkou peněz. Třeba kdo zaplatí účet za elektřinu. Právě u záležitostí týkající se financí je dobré na toto téma provést detailní rozhovor. Sepište si veškeré možné případy, kdy se začne jednat o peníze. Ať už jde o příspěvky na bydlení partnerovi, který platí hypotéku, placení nájmu a souvisejících služeb.
Společné bydlení se v mnohém podobá sdílenému bytu, ve kterém žije více osob. Také musí existovat dohoda, jak obývat společné prostory.
Nastěhovat se anebo sestěhovat?
V problematice společného bydlení existují dvě situace, které je nutné vyřešit. První z nich je nastěhování se k jednomu z partnerů. Druhá možnost se týká hledání nového bydlení a tím pádem ke společnému sestěhování.
Podobné téma: Jak na startovací byt
Nastěhování se k jednomu partnerovi je relativně snadná věc, najít vhodné společné bydlení vyžaduje více času a energie. U sestěhování je vhodné nepřestřelit očekávání, respektive výši nájmu a souvisejících nákladů za bydlení. V případě rozchodu přechází náklady za byt v plné výši na partnera, který se rozhodne nadále bydlet v dané nemovitosti. Podle statistik se více než polovina partnerů rozejde dříve, než se stihnou vzít. Proto společné úvahy o pořízení nemovitosti na hypotéku by měly hodně rychle vyšumět. Na přetřes mohou přijít až po letech trvání vztahu.
Pro sestěhování s partnerem neexistuje obecně daná doba, po které se k sobě nastěhujete. Sestěhování je výrazný zásah do života obou budoucích lidí, kteří tvoří pár, případně svůj svazek stvrdí svatbou.
Čtěte také: Tři důvody proč si nepořizovat hypotéku
Původní byt si chvíli podržte
Určitě by ten z partnerů, který se nastěhovává k druhému, neměl rušit své předchozí bydlení. Jedno zda má byt na hypotéku nebo žije v podnájmu. Jakmile se oba partneři sestěhovávají do nové nemovitosti, dává smysl ukončit podnájem jen u jednoho z nich. V obou případech by měl být původní byt volný. Toto opatření zvyšuje náklady, ale dává pocit bezpečí a možnost úniku nazpět. V případě krachu vztahu snižuje následné komplikace při shánění nového bydlení. Opakem uvedené problematiky je první bydlení mimo dosavadní domov s rodiči, kdy žádný z partnerů nemá vlastní byt nebo podnájem.
Společné bydlení s rodiči
Samostatnou kategorií je bydlení dospělých potomků u svých rodičů. V malém bytě je to těžko realizovatelné. Zvláště tehdy, kdy jde o vícegenerační bydlení. Naopak spolužití v rodinném domku nebo na vesnici v chalupě už dává společné bydlení s rodiči rozumný rozměr, který má navíc oporu v minulosti. Bydlet na výminku je tradiční bydlení s dětmi a rodiči, často ve třech generacích současně.
Pro tyto bytové účely jsou vhodné oddělené domácnosti, ve které například prarodiče žijí v bytě v přízemí a mladí s rodinou v patře nad nimi.