Banka nebo kampelička?

Je lepší mít peníze v bance nebo družstevní záložně? Jestliže chcete vyšší výnos, volte kampeličku.
 

Nedávné odebrání licence družstevní záložně Unibon rozvířilo debatu nad tím, kde je lepší mít peníze. Jestli v bance nebo v kampeličce.

Svou trochou do mlýna se do této pomyslné debaty připojujeme. Nepatříme však mezi zaryté odpůrce družstevních záložen. Myslíme si, že v tuzemském bankovním systému mají spořitelní družstva své místo, které jim bylo dáno již historickým vývojem.

Kampeličky v čase

Družstevní záložny vznikaly již v polovině 19. století. Kampeličky se jim říká podle zakladatele Františka Cyrila Kampelíka. Tehdejší účel těchto finančních ústavů byl prostý. Pomáhat svým členům, kteří pocházeli například z jedné vesnice. Principem bylo, že existovala jedna instituce, která vybrala od svých členů peníze, které pak byly poskytnuty formou úvěrů těm, kteří zrovna potřebovaly finanční zdroje. Na podobné bázi fungují i banky.

Princip fungování družstevních záložen se tak obnovil i po roce 1989. Problémem tehdejší doby bylo, že nebyly příliš dobře legislativně chráněny. Na přelomu 20. a 21. století proto docházelo k systematickému tunelování a odklánění finančních zdrojů, které byly uloženy v těchto spořitelních družstvech. Nyní vykonává dohled nad hospodařením kampeliček Česká národní banka.

ČNB ostatně již loni na podzim upozornila na převládající problémy spojené s kapitálovou přiměřeností spořitelního a úvěrového družstva Unibon, kterému letos začátkem března odebrala licenci. V tomto případě nelze hovořit o krachu nebo dokonce vytunelování, jako spíše neplnění legislativních podmínek, které ohrožovaly finanční stabilitu tohoto družstva. Čtěte také: Záložna UNIBON končí. ČNB jí odňala licenci

Úvěry a vklady

Banky i družstevní záložny vykonávají dvě základní činnosti. Jde o příjem vkladů od svých klientů (v případě kampeliček členů) a poskytování úvěrů. Tuzemské záložny se těší přízni svých klientů. O tom ostatně svědčí předběžně hospodářské výsledky za rok 2011, které vydala Asociace družstevních záložen. Podle těchto informací vygenerovalo loni 14 záložen zisk ve výši 160 milionů korun a svým členům spravovalo na vkladech sumu 23 miliard korun.

Po odhlédnutí na tato čísla, které budou v letošním roce silně ovlivněny ukončením činnosti Unibonu, se záložnám v České republice zřejmě daří. Oproti bankám nabízejí vyšší zhodnocení finančních prostředků na vkladech. Čtěte také: Termínované vklady v českých družstevních záložnách

Slabinou záložen je zejména poskytování úvěrů podnikatelům. V tomto případě platí, že když firma neuspěje s žádostí o úvěr v bance, hledá finanční zdroje v kampeličce. Ty tak nabízejí firemnímu sektoru úvěry za vyšší úrokovou sazbu. Zde vyvstává riziko v podobě vyšší rizikovosti nesplácení úvěru firmou, která si u družstevní záložny půjčila peníze.

Podnikatelé však peníze na úvěry nezískávají od záložen snadno. Ještě před tím, než získají půjčku, musí zastavit nemovitost, kterou vlastní. To u bank ve většině případů není nutné.

Vyšší zhodnocení, stejné jistoty

Oproti bankám tak družstevní záložny nabízejí vyšší úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů. Navíc vklady u bank i záložen jsou ze zákona pojištěné (stejně jako u stavebních spořitelen) až do ekvivalentu 100 tisíc eur, což je podle aktuálního směnného kurzu České národní banky 2,46 milionu Kč.

Uložit peníze do družstevní záložny je tak výhodnější než je dát do banky. Z hlediska rizik jsou vklady u záložen ve výhodě, neboť při pádu jakékoliv tuzemské družstevní záložny, případně několika záložen zároveň, získají klienti své finanční prostředky podle výše uvedeného klíče zpět. Fond pojištění vkladů k 1. lednu 2012 spravuje pro tyto účely zhruba 18 miliard korun.

Záložny ano

Jestliže potřebujete uložit část svých úspor a získat z nich pokud možno co nejlepší výnos, měla by vaše volba zahrnovat i družstevní záložny.

 
Nejčtenější: Důchody 2019 a Důchody 2020 | Důchodový průvodce | V kolika letech můžete jít do důchodu?

Kam dál? Projděte si obsah investia.cz

Přihlaste se k odběru novinek