Mladé matky nemají vyvážený pracovní a rodinný život. Tento nešvar ovlivňuje ochotu žen počít potomky a přerušit kariéru.
Špatné podmíky ovlivňují především odchod žen na mateřskou a později i na rodičovskou dovolenou. Přeloženo do „srozumitelštiny“ to znamená, že ženy přemítají, jestli se stanou budoucími matkami, kolik potomků přivedou na svět a kdy to bude. Plánování mateřství je podmíněno vnějším ekonomickým prostředím. Čtěte také: Než přiletí čáp
Již dnes jsou známy postupy, jak vyřešit patovou situaci. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci (OECD) je recept mimořádně jednoduchý. Spočívá ve značném zkrácení rodičovské dovolené, která je oproti západním zemím neúměrně dlouhá. Ta má za následek, že ženy mají po příchodu z rodičovské dovolené velice špatné vyhlídky na získání zaměstnání, případně konkurovat kvalitou odváděné práce těm, kteří neměli ve své kariéře mnohaletou pauzu. Ruku si mohou podat s čerstvými absolventkami. Ty pracovní trh vnímá stejně jako novopečené matky. Čtěte také: Děti, dům, práce aneb Jistá nejistota
Kvalifikovaná pracovní síla
Komplikace, s jakými nacházejí čerstvé maminky po ukončení mateřství práci, jsou alarmující. Vesměs jde o dobře kvalifikovanou (vzdělání kombinanované s odpovídajícími pracovními zkušenostmi) pracovní sílu, o jejíž potenciál zbytečně přicházíme. Ročně se věnuje na „mateřství“ (mateřská a rodičovská dovolená) a je doma 288 tisíc osob, přitom necelá dvě procenta jsou muži. Zbytek tvoří ženy, které ztrácejí svou pozdější konkurenceschopnost. Na vině je právě přílišná doba, po kterou jsou mimo zaměstnání. Čtěte také: Ženy jako ohrožený druh
Je prokázáno, že ženy, které se mohly vrátit do práce po jednoleté pauze představují pro zaměstnavatele nadstandardně loajální lidský zdroj a zároveň poskytují kvalitní pracovní výkon. Podobné je to i tehdy, když zaměstnavatel vytvoří pro osoby pečující o malé děti dostatečné zázemí. Nejčastěji jde o kombinaci kratších pracovních úvazků, práce z domova, podpora a rozvoj mateřských školek a dětských skupin přímo v prostorách zaměstnavatele.
Nedostatečná kapacita jeslí a školek
Lví podíl na současné tristní situaci má nedostatek jeslí. Těch je v tuzemsku 45 a nabízejí zhruba 1500 míst. V mateřských školkách je situace odbdobná, letos chybí 55 tisíc volných míst. Takto si nelze představovat podporující prostředí pro zvýšení porodnosti. Stát již dříve zavedl několikarychlostní rodičovské dovolené, kdy je možné čerpat podporu na dva, tři a čtyři roky. Čím kratší je doba čerpání, tím vyšší je měsíční příjem, který stát rodiči vyplácí. Pro všechny rychlosti a na vychovávající osobu a dítě je přitom vyčleněna stejná částka. Její měsíční výše závisí jen na délce rodičovské dovolené. Čtěte také: Ženy a mateřství aneb Jak dlouho být s potomkem
Změny ve společnosti
Nezanedbatelný význam má i společenská afmosféra. Ještě před několika lety se na matky, které nechávaly své děti v jeslích, nahlíželo jako na krkavčí. Trendy se naštěstí postupně mění. Pro dítě je klíčová výchova během prvních šesti až dvanácti měsíců. „Mateřskou“ výchovu nemusí zastávat matka nebo otec. Podle jiných úvah je dítě odložené do jeslí v dospělosti náchylnější k depresím.
Bludný kruh však není jen řešením pro budoucí odpovědné rodiče nebo politiky. Pomyslné poslední slovo mají i zaměstnavatelé, kteří formují pracovní trh. Vyvstane-li u nich potřeba více nabízet částečné pracovní úvazky, kterým se moderně říká flexibilní, mohou notně zamíchat kartami. Jejich nové rozdání může mít přitom pro Českou republiku příznivý dopad. Ženy tak dostanou signál, že o jejich mateřství je zájem a nejde o nic nežádoucího, co je nutno trestat novým zdoláváním kariérního žebříčku, jako je tomu nyní. Čtěte také: Tuzemský trh práce má nevyužité rezervy